Složení a stavba atmosféry, planetární cirkulace atmosféry, podnebí

Složení a stavba atmosféry, planetární cirkulace atmosféry, podnebí

Fyzikální a chemické vlastnosti atmosféry

• = plynný obal Země

• je k Zemi připoutána gravitační silou

• tvořena směsí plynů (vzduch)

• homosféra – 0–90 km nad povrchem; nemění se zde procentuální složení základních plynů

• heterosféra – 90–1000 km nad povrchem; mění se zde molekulová hmotnost vzduchu

• 50 % celkové hmotnosti soustředěno do výšky 5–6 km nad zemským povrchem

• hustota vzduchu s rostoucí vzdáleností od povrchu klesá

• zamezuje přehřívání Země, v noci zamezuje unikání tepla

Složení atmosféry

• 78,08 % dusíku

• 20,95% kyslíku

• 0,93 % argonu.

• 0,3 % oxidu uhličitého

• 0-4 % vodní pára

Vertikální členění atmosféry

Troposféra

• cca 11 km od povrchu (na pólech dosahuje tloušťky 7 až 9 km, nad rovníkem je mnohem silnější a sahá až do výšky 16 až 18 km)

• probíhá zde většina meteorologických jevů

• pokles teploty vzduchu s výškou (o 0,65 °C každých 100 m) = teplotní gradient

• kromě teploty klesá s výškou i hustota a tlak vzduchu

• soustředění vodních par → tvorba oblak a srážek

• formují se zde vzduchové hmoty a atmosférické proudy, vznikají zde (anti)cyklóny

Stratosféra

• do 50–60 km; teplota roste od -60 °C na -10 °C

• dopravní letadla, silné větry, vliv na počasí

• ve výšce 25–35 km nejvyšší koncentrace ozonu = ozonosféra

• pohlcuje UV záření, díky ní dopadne na zem pouze 1 % celkového UV záření

Mezosféra

• do 80–85 km; teplota klesá k -80 °C;

• ionosféra – potřebná k šíření rádiových vln

Termosféra

• do 800 km; nárust teplot s výškou až k +1000 °C

Exosféra

• okrajová vrstva zemské atmosféry; cca do 40 000 km

• přechází volně ve vesmír

• vrstvy oddělují hranice – tropopauza, stratopauza, mezopauza, termopauza

Počasí a podnebí

• počasí = okamžitý stav atmosféry na určitém místě; jeho studiem se zabývá meteorologie

• synoptická meteorologie – studuje a analyzuje atm. děje na daném území

  • → předpovídá budoucí stav počasí pomocí synoptické mapy a informací z meteo. družic

  • (úspěšnost na 1–2 dny 90%, 3–5 dní 75%, 10+ dní 50%)

Základní meteorologické prvky (veličiny charakterizující stav atmosféry)

• sluneční záření – 7 % UV záření, 48 % viditelné záření, 45% infračervené záření

  • 1.solární konstanta = množství slunečního záření dopadajícího na horní hranici atmosféry (1354 W/m2)

  • 2.při průchodu atmosférou se 42 % sluneční E odrazí zpět, 58 % využito povrchem Země (přeměna na tepelnou E) a atmosférou

  • 3.tvar Země způsobuje, že se hodnoty slunečního záření snižují od rovníku k pólům → pásovitost klimatických oblastí

  • 4.radiační bilance = rozdíl příjmu a výdeje záření mezi zemským povrchem a atmosférou

• teplota vzduchu – měří se 2 m nad zemským povrchem teploměrem