Složení zemského tělesa

6 MO - Složení zemského tělesa

Studiem složení Země a neživých přírodnin se zabívá geologie

Rozdělění zemského tělesa

7 částí - tzv. Bullenovy zóny

Rozdílné teploty, tlak, hustota

3 zákl. vrstvy

Mezi nimi přechodové zóny

Zemské jádro

Uvnitř probíhají endogenní pochody -> uvolňování energie na povrch Země

Vnější polotekuté (2 900-5 100km)

Přechodná zóna mezi vnějším a vnitřním jádrem

Vnitřní jádro - jadérko (pravděpodobně pevné; 5 100-6 378km)

Zemský plášť

Svrchní (20-650km) - tvořen spodní částí litosfery a astenosférou

Spodní (650-2 900km)

Zemská kůra

Nejsvrchnější obal zemského tělesa

Tenká kamenitá vrstva (skořápka vajíčka)

Spolu s nejsvrchnějšími vrstvami zemského pláště tvoří litosféru

Od zemského pláště odělena Mohorovičićovou plochou diskontinuity

Mocnost cca 6 km v oceánu, na kontinentech 30-40 (v Himaláji až 80) -> průměrná mocnost 35 km

Rozdělena na rozsáhlé kry - litosférické desky (neustále v pohybu)

Rozčleněna na svrchní žulovou (granitickou) sféru a spodní čedičovou (bazalticko - gabrovou) sféru

Hustota 2,7 - 2,9 g/cm3

Planetární členění (Pevnina (kontinenty, ostrovy): světový oceán = 29:71)

Pevninská kůra zemská – sedimentární, žulová a čedičová vrstva

Oceánská kůra zemská – sedimentární, vrstva sedimentů s čediči, čedičová

Přechodná kůra zemská – vrstva sedimentů, čedičová vrstva

Litosféra

Zákl. stavební jednotka - horniny

Vyvřelé (magmatické)

Vznikly krystalizací magmatu

Podle místa utuhnutí se dělí na:

hlubinné – utuhly v hlubinách zemské kůry (žula)

žilné – utuhly v puklinách, mají jemnozrnnou strukturu (aplit)

výlevné – utuhly na zemském povrchu (čedič)

Usazené (sedimentární) PÍSKOVEC VÁPENEC

Vznikly erozí starších hornin a opětovným ukládáním rozrušeného materiálu = sedimentací

Zákl. proces:

Fyzikální zvětrávání: mechanické rozrušování -> pískovec

Chemické zvětrávání: vodou, vzduchem, … -> vápenec

Přeměněné (metamorfované)

Vznikly přeměnou usazených a vyvřelých hornin za vyšších teplot a tlaku

Páskování - rula

Pod litosferou horniny v roztaveném stavu - astenosféra

Skládá se z litosferických desek (9 hlavních)

Pacifická, Severoamerická, Jihoamerická, Euroasijská, Africká, Indická, Australská, Antarktická, Nazca

Pohyby litosferických desek

Pohybují se vůči sobě po astenosféře (plastická - umožňuje pohyb)

Rychlost cca 5cm/rok (San Andreas, USA)

Teplo ze zemského jádra -> pohyb roztaveného zemského pláště -> pohyb lit. desek

Alfred Wegener - teorie kontitentálního driftu (povšiml si tvaru východního pobřeží Jižní Ameriky a západního pobřeží Afriky)

Vznik kontinentů - rozdělení superkontinentu Pangea

Divergentní (oddalují se): středooceánské hřbety -> vznik nové oceánské kůry (Středoatlantský hřbet) / na pevnině -> Východoafrická propadlina