ÚSTECKÝ KRAJ

ÚSTECKÝ KRAJ

POLOHA – severozápad Čech, sousedí s – Libereckým krajem (V), Středočeským krajem (JV), Plzeňským krajem (J) a Karlovarským krajem (JZ), nejdelší společná hranice – s Německem (Sasko)

krajské město – Ústí nad Labem, další města – Litvínov, Most, Louny, Chomutov, Děčín, Varnsdorf

HISTORIE

osídlení ve dvou etapách – 1. Slované (zemědělsky příhodné oblasti) a 2. Němci + po válce doosídleno

od 10. století – hrady (opěrné body moci v přemyslovských Čechách)

důležité šlechtické rody – Vartenberkové

počátek 13. stol. – síť královských měst – Žatec, Kadaň, Louny, Most, Ústí n. Labem, Litoměřice (v 17. stol. založeno biskupství papežem)

18. stol. – zrušení nevolnictví (Josef II.) -> rozmach průmyslu

převážná část obyvatelstva – Němci (před WWII území kraje odtrženo od ČSR a připojeno k Německu) – po WWII – odsun Němců, území osídleno Čechy, Slováky, volyňskými Čechy a Cikány

60.-80. léta – poškozování krajiny důlní činností -> 90. léta útlum těžkého průmyslu

POVRCH

Krušné hory – tvoří většinu hranice s Německem, na severu přechází v pískovcovou Děčínskou vrchovinu (skalní pískovcové útvary), nejvyšší bod – na jihovýchodním svahu Klínovce (samotný vrchol se nachází už v Karlovarského kraje – 1244 m n.m.)

Mostecká pánev – pod Krušnými horami, zdevastována těžbou

Nížinou podél dolního toku Ohře, na území zasahuje Česká tabule

Šluknovský výběžek – žulové a čedičové vrchy

Lužické hory – v nejvýchodnějším cípu kraje

České středohoří – ve vnitrozemí kraje, sopečný původ, vrcholy příkré a strmé svahy – Milešovka (837 m n.m.), vystupují kužely vyhaslých sopek (Milá, 510 m)

VODSTVO

Ohře, Bílina – levostranné přítoky Labe – voda využívána v průmyslu (Podkrušnohoří, chemický) -> vybudovány vodní nádrže Jirkov, Nechranice atd.

Ploučnice – další přítok Labe

minerální prameny – místy vyvěrají v Českém středohoří a v jeho okolí (Teplice – teplé prameny, projev doznívající sopečné činnosti podél podkrušnohorského zlomu)

KRAJINA

vrcholové části Krušných hor – jednotvárné, zarovnané, vyčnívají vrcholy z odolnějších hornin, lesy zničeny emisemi z průmysl. oblastí

krajiny Českého středohoří – ovlivněny sopečným původem, na řadě míst v minulosti těžba sop. hornin -> čedičové lomy; teplé, suché jižní svahy – bohaté travnaté porosty, příkré svahy – bránily vlivu lidské činnosti – místa s relativně nenarušenou přírodou, severní svahy – pokryty smrkovými a borovými lesy, nižší polohy – bučiny

oblast Podkrušnohoří – narušena těžbou černého uhlí – vykácené lesy, krajina přeměněna hlubinnou a povrchovou těžbou, v současné době – revitalizace (-> úprava ploch po těžbě a zalesňování)