Země jako vesmírné těleso

Oběh Země kolem Slunce

rovina ekliptiky

rovina světového rovníku

Země obíhá po elipse, která nese název rovina ekliptiky. Slunce se nachází v ohnisku této elipsy. Oběh probíhá podle Keplerových zákonů a Newtonova gravitačního zákona. Země oběhne Slunce za jeden tropický rok, což je přibližně 365 dní 5 hodin 48 minut a 45 sekund. Průměrná vzdálenost Země od Slunce je 149,5 mil. km tedy 1 astronomická jednotka. Nebeskou sféru rovník protíná v tzv. rovině světového rovníku. Protože je zemská osa nakloněna, svírá rovina ekliptiky s rovinou světového rovníku úhel 23,5°. Nejdále je Země od Slunce v afeliu (odsluní), nejblíže v periheliu (přísluní). Země také mění svou rychlost. V přísluní má rychlost 30,27 km/s, v odsluní 29,27 km/s.

21.3. – jarní rovnodennost – noc a den jsou stejně dlouhé, na severní polokouli začíná jaro, na jižní podzim.

21.6. – letní slunovrat – na severní polokouli je léto, na jižní zima, dny se zkracují, na severním pólu je polární den na jižním polární noc.

23.9. – podzimní rovnodennost – na severní polokouli začíná podzim

21.12. – zimní slunovrat – na severní polokouli zima, na severním pólu polární noc

Na severním pólu je polární den dlouhý 186 dní a na jižním 179 dní. Na severním pólu je léto chladnější a zima mírnější. Léto je delší na severní polokouli.

Rotace Země

Země se otáčí směrem od západu k východu. Kolem své osy se otočí za 23 hodin 56 minut a 4 sekundy. Jede den je pak doba, která uplyne mezi dvěma po sobě jdoucími vrcholeními Slunce nad místním poledníkem. Vrcholení Slunce znamená, že je nejvýše nad obzorem. Při vrcholení Slunce je 12 hodin místního času. Za hodinu se Země otočí o 15°, což je úhlová rychlost rotace Země. Světový čas je určen podle nultého poledníku. 7,5°na východ a na západ od nultého poledníku je pásmo 15°. Celkem je 24 pásem. Na 180. poledníku se mění datum. Tzv. datová hranice. Z východu na západ ubereme den, obráceně přidáme. Důsledky rotace Země jsou následující: střídá se den a noc, tvoří se časová pásma, Země je zploštělá na pólech, Slunce se pohybuje po obloze a hvězdy se pohybují.

Měsíc

Přirozená družice Země,vzdálená 384 000 km. Má pevný povrch, který je rozčleněn krátery. Velké plochy ztuhlé lávy se nazývají měsíční moře. Měsíc vykonává tři pohyby: kolem své osy, kolem Země a kolem Slunce.

Fáze Měsíce: 3. čtvrť Zatmění Slunce, Měsíce:

Nov Úplněk

1. čtvrť

Slapové jevy

Více hmoty se vztahuje do místa, kde je Měsíc v nadhlavníku. Příliv a odliv je vlastně periodická deformace tvaru Země. Vznikají díky přitažlivé síle Měsíce. Nejvíce se projevuje na vodním obale. Příliv je skočný a hluchý. Skočný vzniká, když Slunce, Měsíc a Země jsou v jedné rovině. Hluchý vzniká, když Slunce, Země a Měsíc svírají pravý úhel. Gravitační síly se odčítají. Slapové jevy jsou i na Měsíci. Jsou výraznější a vznikají vlivem gravitace Země.