Země ve vesmíru

- volně rotujícího setrvačníku při nerovnoměrném rozložení hmoty na jeho osu, vlivem změn směru a velikosti přitažlivých sil Slunce a Měsíce

3) POHYBY ZEMĚ A JEJICH DŮSLEDKY

- pohyby Země – rotační a oběžní

a) Pohyb kolem své osy (rotace Země kolem své osy) – rotační pohyb

- rotace Země je pohyb planety Země kolem její vlastní osy

- Země rotuje směrem od západu k východu, z pohledu Polárky jde o pohyb proti směru hodinových ručiček

- doba jedné rotace je 23 hodin 56 minut a 4,091 sekund = hvězdný den = siderický den

- nerovnoměrný (=fiktivní) pohyb kolem Slunce > střední slunečný den (24 hodin)

- polohu zemské osy mohou pozměnit zemětřesení (př. silné zemětřesení v Japonsku v roce 2011 ji vychýlilo asi o 16 cm)

- vychylování pohybujících se objektů (=síla, působící na všechna rotující tělesa kolem jedné osy) = Coriolisova síla – mění směr vzdušných i vodních proudících mas (pasátů, mořských proudů, vymílá břehy říčních koryt,…)

- vlivem rotace se postupně přesunují oblast Sluncem osvětlená a oblast od Slunce odkloněná, což se na povrchu projevuje jako střídání dne a noci > rozdělení zemského povrchu dle poledníků na 24 časových pásem po 15° (0. poledník)

- Slunce vrcholí postupně od východu k západu nad různými poledníky – místní čas – počítá se pro poledník, který je středem časového pásma (datová hranice = kde se mění datum – 180. poledník, nultý poledník = světový čas)

- rotace Země je složitý geofyzikální proces, který ovlivňuje celá řada dalších jevů a procesů, př. slapové síly Slunce a Měsíce, změny ve zploštění na zemských pólech, pohyby magnetických pólů, procesy probíhající uvnitř zemského jádra a pláště, pohyby kontinentů a tektonických desek apod.

b) Oběh Země kolem Slunce (=revoluce) – oběžní pohyb

- od západu k východu po eliptické dráze (=tvar elipsy), Slunce leží v ohnisku

1) přísluní (=perihélium) – nejbližší bod, největší rychlost, začátek ledna (3.1)

2) odsluní (=afehélium) – nejvzdálenější bod, nejmenší rychlost, začátek července (4.7.)

- 147-152 mil. km od Slunce

- průměrná rychlost 29,9 km*s-1

- tropický rok – jeden oběh kolem Slunce vykoná Země (v praxi = kalendářní rok = 365 dní) za 365 dní 5 hodin 48 minut 45,7 sekundy > je tedy o necelých 6 hodin kratší a proto > přestupný rok jednou za 4 roky (366 dní)

- příčinou střídání ročních dob je sklon zemské osy ( o 23,5°)

- důsledek přestupného roku: střídání ročních období

> slunovraty:

a) letní slunovrat: 21. 6.

- na severní polokouli je nejdelší den a nejkratší noc

- nejblíže ke Slunci

- sluneční paprsky dopadají kolmo na obratník Raka

b) zimní slunovrat: 21.12. / 22. 12.

- na severní polokouli je nejkratší den a nejdelší noc

- nejdále od Slunce

- sluneční paprsky dopadají kolmo na obratník Kozoroha