Zemědělství
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Zemědělství
Zemědělská politika EU – čili společná zemědělská politika – slouží mnoha účelům:
-
pomáhá zemědělcům produkovat dostatečné množství potravin pro evropské spotřebitele
-
zaručuje bezpečnost těchto potravin (např. díky vysledovatelnosti jejich původu)
-
chrání zemědělce před nadměrnou nestabilitou cen a nepříznivým vývojem na trhu
-
pomáhá jim investovat do modernizace zemědělských podniků
-
udržuje životaschopnost venkova s diverzifikovanými ekonomikami
-
vytváří a udržuje pracovní místa v potravinářském průmyslu
-
chrání životní prostředí a zlepšuje životní podmínky zvířat.
Změny v zemědělské politice
Zemědělská politika EU se v reakci na měnící se postoje veřejnosti během posledních desetiletí výrazně změnila, avšak i nadále pomáhá zemědělcům čelit novým výzvám. Díky jednotlivým reformám této politiky mohou nyní zemědělci rozhodovat o své produkci na základě poptávky na trhu a ne na základě rozhodnutí přijatých v Bruselu.
Poslední reforma z roku 2013 se zaměřila na:
-
ekologičtější zemědělské postupy
-
výzkum a šíření poznatků
-
spravedlivější systém podpory pro zemědělce
-
silnější postavení zemědělců v potravinovém řetězci.
Další důležité aspekty jsou:
-
pomáhat spotřebitelům činit informovaná rozhodnutí o tom, jaké potraviny budou nakupovat – díky evropským programům označení kvality. Takové označení (zeměpisného původu a použití tradičních složek či metod včetně ekologických) také pomáhá zvyšovat konkurenceschopnost evropských zemědělských produktů na světových trzích
-
podporovat inovace v zemědělství a v potravinářském průmyslu (s pomocí výzkumných projektů EU) zaměřené na zvýšení produktivity a snížení dopadů na životní prostředí, např. využíváním vedlejších a odpadních produktů k výrobě energie
-
povzbuzovat spravedlivé obchodní vztahy s rozvojovými zeměmi — konkrétně rušením vývozních dotací na zemědělské produkty a usnadněním odbytu produktů z rozvojových zemí v EU.
Budoucí výzvy
Do roku 2050 bude nutné zdvojnásobit světovou produkci potravin, aby se zohlednil nárůst světové populace a uspokojila zvýšená poptávka po mase ze strany movitějších spotřebitelů. Zároveň s tím bude třeba řešit dopady změny klimatu (ztrátu biologické rozmanitosti a zhoršující se kvalitu vody a půdy).
Naší strategií proto je poskytovat zemědělcům poradenství ohledně investic a inovací, aby se dokázali s těmito úkoly vypořádat.
Financování evropského zemědělství
Zemědělství je jednou z oblastí politiky, ve kterých se země EU dohodly plně sdílet odpovědnost – a také potřebnou výši společných peněz. Odpovědnost za politickou a finanční podporu v této oblasti tak nespočívá na jednotlivých zemích, ale na EU jako celku.