1. Předmět světové ekonomiky a její postavení v systému ekonomických věd

1. Předmět světové ekonomiky a její postavení v systému ekonomických věd

Světová ekonomika

= ekonomická vědní disciplína, která zkoumá světové hospodářství

Světové hospodářství

• komplex, který zahrnuje subjekty světového hospodářství a ekonomické vztahy mezi nimi

Subjekty světového hospodářství:

• jednotlivé státy a jejich národní ekonomiky

  • tvoří legislativu, pomocí které mohou ovlivnit chování ostatních subjektů

  • stát je vymezen státní mocí, státním občanstvím a státním územím

• transnacionální (nadnárodní) korporace

  • společnosti, jejichž vlastnictví je soukromé, státní nebo smíšené, jsou založeny v různých zemích a vzájemně propojeny tak, že jedna či více vyvíjí vliv na činnost druhých

  • představitelé jsou schopni působit na politiky, na vlády, tak, k dosažení zájmů těchto společností

• ostatní podniky

  • poskytují služby do zahraničí

• mezinárodní organizace

  • vytvářejí pravidla a podmínky pro realizaci mezinárodních obchodů

  • hlavní cíl – podpora mezinárodního obchodu

  • členství dobrovolné ale závazné

  • přímý vliv – zaměřeny na obchod

nepřímý vliv – mají jiné primární zaměření

• mezivládní – členy jsou státy

nevládní – členy nejsou státy ale podnikatelské subjekty

• Světová banka - poskytuje finanční a technickou pomoc pro rozvojové projekty po celém světě

• Mezinárodní měnový fond (MMF) - monitoruje globální finanční stabilitu a poskytuje poradenství a financování členským zemím

• Světová obchodní organizace (WTO) – řídí mezinárodní obchodní pravidla a pomáhá řešit obchodní spory

• Organizace spojených národů (OSN)- podporuje mezinárodní spolupráci v oblasti bezpečnosti, sociálního rozvoje a lidských práv

• integrační celky

  • EU

• jednotlivé domácnosti

Formy ekonomických vztahů

• mezinárodní obchod

• obchod se službami = vývoz a dovoz zboží a služeb

• mezinárodní pohyb kapitálu

• mezinárodní pohyb pracovních sil

• mezinárodní pohyb informací

Historická tendence světové ekonomiky

• Internacionalizace

  • = zmezinárodnění a stírání národních hranic

  • státy ji mohou podporovat nebo se jí bránit pomocí různých opatření (dovozní cla)

• Interdependence

  • vzájemná závislost zemí z důvodu internacionalizace

  • typy závislosti: obchodní, surovinová, potravinová, technologická, finanční

• Regionalismus

  • = hospodářská politika státu, která vede k liberalizaci vztahů mezi dvěma a více zeměmi a přispívá k jejich vzájemné integraci

• Integrace

  • = proces spojování původně samostatných, izolovaných jednotek do jednotného systému

• Globalizace

  • = celosvětová ekonomická integrace národních ekonomik do jedné globální ekonomiky

  • dosáhnutí – volný obchod, volný pohyb kapitálu, migrace

3 skupiny zemí ve struktuře současné světové ekonomiky:

1. rozvinuté země

   • vysoký životní standard

   • na tvorbě HDP – podílí se převážně služby, snižující se podíl průmyslu, malý podíl zemědělství

   • G7 – největší rozvinuté ekonomiky světa

     • USA, Japonsko, Německo, Francie, Itálie, VB, Kanada

   • Austrálie, Izrael, Kypr, Nový Zéland

2. transformující se země

   • tranzitivní ekonomiky

     • vznikly po rozpadu Sovětského svazu (28 zemí)

   • Asijský tygři

     • Hongkong, Jižní Korea, Singapur a Tchaj-wan

   • BRIC(S)

     • skupina velkých zemí – Brazílie, Rusko, Indie, Čína, (Jihoafrická republika)

     • nově Etiopie, Egypt, Írák, Spojene arabské emiráty

3. rozvojové země

   • cca 149 zemí, které jsou vnitřně nesourodé

   • kritérii jsou:

     • dimenze chudoby

       • měřítkem krajní chudoby je $1,25 na osobu na den (podle světové banky $1,9)

     • stupeň zahraniční zadluženosti

     • úroveň průmyslového rozvoje

     • vybavenost surovinovými a ropnými zásobami