2. Obchodní politika a MO (směry, aplikace, instituce)

2. Obchodní politika a MO (směry, aplikace, instituce)

Obchodní politika

= souhrn strategií, nástrojů, kterými vlády ovlivňují vnější obchodní vztahy státu a vnitřní ekonomický vývoj národního hospodářství pro dosažení předem vymezených cílů v jednotlivých oblastech ekonomiky např. nezaměstnanost, inflace

• Alokace výrobních zdrojů

• Redistribuce zisků

• Problémy v obchodní bilanci státu

• Nezaměstnanost

• Inflace

• Obchodní politika je prostředkem regulování vnějších ekonomických vztahů a vytváření vnitřního ekonomického prostředí

Cílem jsou:

• hospodářské cíle vlády + nepřímý dopad do sociální sféry

Úkoly obchodní politiky

• Ovlivňování rozsahu vývozu a dovozu zboží

• Ovlivňování teritoriální i komoditní struktury zahraničního obchodu

• Tvorba institucí pro rozvoj hospodářských vztahů se zahraničím

• Podpora „dobrého” obchodu se zahraničím

• Zajišťování proporcionality a vzájemnosti v ekonomických vztazích se zahraničím

SMĚRY OBCHODNÍ POLITIKY

• Liberalismus

  • odstraňování překážek volného obchodu

  • otevírání vnitřního trhu zahraniční konkurenci

  • odstraňování přímých i nepřímých podpor státu ve všech oblastech ekonomiky
    (liberální kroky často vyplývají z výstupu bilaterálních nebo mnohostranných dohod)

  • Obecné efekty (dopady):

    • změna výrobkové struktury

    • zvýšení konkurence (na domácím trhu)

    • snížení mezd

    • zvýšení nezaměstnanosti

  • ČR, určitě západní Evropa

• Protekcionismus

  • ochranářství domácí ekonomiky před vnějšími jevy

  • filtrování negativních vlivů

  • Obecné efekty (dopady):

    • zachování výrobkové struktury

    • potlačení konkurence

    • zvýšení mezd

    • snížení nezaměstnanosti

  • Severní Korea, Kuba

Autarkie – extrémní případ protekcionismu = uzavření domácího trhu pro dovozy a znemožnění vývozů

Reciprocita = vzájemné otevření trhů

Multilateralismus = spojenectví několika zemí se společným cílem

Zóna volného obchodu = snížení či odstranění cel mezi 2 a více státy

Celní unie = snížení či odstranění cel + společné celní sazby vůči třetím zemím

Příkladem přechodu z protekcionismu na liberalismus je NDR (východní Německo)

Nástroje obchodní politiky a jejich členění

1. Tarifní opatření

   1. clo = poplatek vybíraný státem při přechodu zboží přes celní hranici

• dovozní X vývozní

• finanční – clo je příjem státního rozpočtu
  ochranná

  • prohibitivní clo – znemožňují dovoz

  • diferenční clo- různá výše podle splnění podmínek

• valorická - % sazba z hodnoty zboží
  specifická – pevná částka za fyzickou jednotku (ks, tuna) zboží
  smíšená
  kombinovaná
  clo se stanovením kontingentu

- celní sazby -> v celním sazebníku TARIC

1. netarifní

   1. para-tarifní opatření - celní přirážky, dodatečné daně přirážky, vnitřní daně a přirážky uvalované na dovoz, povinné celní ohodnocení dovozu

   2. opatření ke kontrole cen

      1. antidumpingové opatření – na výrobky, které jsou dovezeny a prodávány za cenu nižší než v zemi výroby

      2. vyrovnávací opatření

      3. minimální ceny

      4. dobrovolná limitace vývozních cen