Bílá nemoc

4.Část-literárně-historický kontext a autor, jazyk

• Karel Čapek (1890-1938) byl prozaik, dramatik, překladatel, publicista…, narodil se v Malých Svatoňovicích na Náchodsku, studoval filozofickou fakultu v Praze, ale i Berlíně a Paříži, byl sedmkrát nominovaný na Nobelovu cenu, nikdy nevyhrál, kamarádil se s T. G. M., utvořila se kolem nich skupina tzv. Pátečníků-osobnosti kultury a politiky v období První republiky, kteří se v pátek odpoledne scházeli u Čapků doma, jako spisovatel měl ohlas i v cizině, zemřel na zápal plic (je známo, že byl na seznamu gestapa a že ho mělo v plánu zatknout, ale k jeho smrti taky přispěla vlna nenávisti, kvůli Čapkovým názorům, která se spustila po Mnichovské dohodě, ze strany Čechů)

• Meziválečná literatura, představitel pragmatismu (=filozofický směr, snaží se najít absolutní pravdu, autor demokratického proudu, protiválečné drama

• Mezi další jeho díla patří: drama R.U.R. (poprvé se zde objevilo slovo Robot-to vymyslel jeho bratr Josef Čapek, když se s ním Karel radil, jak pojmenovat umělé dělníky v knize R.U.R.-slovo se rozšířilo téměř do všech jazyků), román Válka s mloky, Hovory s T. G. M., pohádka Dášenka čili život štěněte

• Jedná se o dobu, kdy Česku hrozila ztráta samostatnosti a druhá světová válka byla již na spadnutí. Čapek ve své tvorbě odkazoval na základní lidské hodnoty – lásku, víru, solidaritu a soudržnost. Tyto hodnoty dával do kontrastu s násilím, mocí, technickým rozvojem. Neustoupil fašistům a dál publikoval do novin.

• Další autoři: Karel Poláček (Bylo nás pět), Eduard Bass (Klapzubova jedenáctka)

• Jazyk je spisovný, forma živých dialogů, cizojazyčné výrazy