ČD - Moderní upíři
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
MODERNÍ UPÍŘI
AUTOR
Jakub Arbes (1840-1914) se narodil v Praze na Smíchově. První a poslední pevné zaměstnání našel u novin. Byl po desetiletém působení v Národních listech odtud na propuštěn.
Rozhodl se žít jako volný literát, živil sebe a rodinu psaním. Jako spisovatel z povolání se již nevěnoval náročnému romanetu, jímž předtím získal literární proslulost. Výdělečně nejjistější se mu jevila literatura faktu – črty ze života básníků, umělců, herců (Nesmrtelní pijáci, Záhadné povahy, Z duševní dílny básníků aj.)
Několikrát se pokusil o vlastní časopis. Necelé dva ročníky jeho Šotka (1880-83) obohatily českou satiru. Arbesovy příspěvky (pod různými pseudonymy) útočily na přizpůsobivost českých politiků i občanů vídeňské vládě. Literární satira usvědčovala český svět z nezájmu o význačné umělce a o jejich díla (Arbes to demonstroval na K. H. Máchovi, K. Havlíčkovi, na J. Mánesovi a dalších českých tvůrcích
Mezi další Arbesova romaneta patří Sivooký démon, Zázračná madona, Ukřižovaná, Newtonův mozek, Akrobati, Kandidáti existence. V
Z epických útvarů, jimž se věnoval Arbes jako spisovatel z povolání, zajímavější než sociální romány (Moderní upíři, Mesiáš) byly Mravokárné románky – parodie na výchovné příběhy.
CHARAKTERISTIKA DÍLA
LITERÁRNĚ-HISTORICKÝ KONTEXT
Autor bývá řazen mezi májovce, přestože byl věkově mladší a vstoupil do literatury později. Tato básnická generace dala svým činem zřetelně najevo, že stávající situace nejen v literární oblasti je nepřijatelná a neudržitelná. Proto byl v květnu 1858 vydán almanach Máj, v němž byl jako redaktor uveden publicista a básník Josef Barák, ačkoliv hlavními organizátory byli Vítězslav Hálek a Jan Neruda. Právě Jan Neruda nemohl být jako redaktor uveden, neboť byl v té době nepříznivě hodnocen za sbírku Hřbitovní kvítí. Almanachem chtěla dát skupina najevo svou nespokojenost s politickým i kulturním životem, mínili prosadit demokratické ideály. Cílem májovců bylo vytvořit novou literaturu, jež by pravdivě zobrazovala svět (odtud pramení tíhnutí k realismu). Mezi nejznámější představitele patří Rudolf Mayer, Karolína Světlá, Vítězslav Hálek nebo Adolf Heyduk.