PSYCHOPATOLOGIE - SEMINÁŘE
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
PSYCHOPATOLOGIE: SEMINÁŘE
1. VYMEZENÍ NORMALITY
Definice normality, definice abnormality
Normalita = vlastností, které jsou indikátorem duševního zdraví (Atkinsonová, 2003)
Kritéria pro vnímání normality:
Přiměřené vnímání reality: člověk je poměrně realistický při odhadování svých reakcí a schopností a při interpretaci toho, co se v okolí děje
- např.: všichni se shodneme, že je den
- vývoj věkem (dětství – strašidla)
- narušeno: depresemi (nikdo mě nemá ráda), alkohol, drogy, mentální anorexie
Schopnost ovládat své chování: chování není výsledkem neovladatelných impulzů, člověk má své chování pod kontrolou při běžných situacích
- narušeno: mentální anorexie
Sebeúcta a akceptace: dobře přizpůsobení lidé mají přiměřené sebevědomí a cítí se přijímáni lidmi kolem sebe
Schopnost vytvářet citové vazby: člověk vytváří blízké a uspokojivé vztahy, je vnímavý k pocitům druhých lidí, nemá přehnané nároky na ostatní, aby uspokojovali jeho potřeby
- vazba s rodiči, přátelství, partnerský vztah
Činorodost: schopnost uplatnit své schopnosti ve smysluplné aktivitě, člověk má rád život a nepotřebuje se nutit do plnění požadavků běžného života.
Definice abnormality dle různých kritérií:
Odchylka od statistické normy: abnormální chování je statisticky vzácné, odlišuje se od převažujícího průměru většiny. Použití statistické normy může být zavádějící, neboť by mohl být mimořádně inteligentní nebo mimořádně šťastný člověk klasifikován jako abnormální.
Odchylka od sociální normy: každá společnost si vytváří měřítka pro přijatelné chování, vytváří si sociální normy. Projevy, které se od těchto norem odchylují, jsou považovány za abnormální. Chování, které je v jedné společnosti považováno za normální (např. žena nosí na veřejnosti odhalené vlasy) není v jiné společnosti tolerováno
- např.: lidi, kteří nenosí boty
Maladaptivnost chování: kritériem pro určení abnormality je posouzení, jak chování ovlivňuje blaho jednotlivce nebo sociální skupiny. Abnormální chování je maladaptivní, má nepříznivý vliv na jedince nebo společnost, neplní svůj účel. Za normální chování se považuje to, co je přiměřené situaci a co přináší žádoucí účinek.
Osobní potíže: kritériem jsou subjektivní pocity člověka, může to být chybějící
Stigmatizace
Stanovení diagnózy určité duševní poruchy může vést až ke stigmatizaci
= společnost vytváří předsudky vůči lidem s diagnózou psychické poruchy, přisuzuje jim záporné vlastnosti a záporné hodnocení
člověk je ztotožněn se svou diagnózou
Odborníci pracující s lidmi trpícími psychickými poruchami by se měli vyhýbat obecnému zařazování pacientů do skupin
K duševně nemocným občas máme předsudky
- co s tím: vědomost, zkušenost, nedělat si závěry, umět si pojmenovat