1. Renesanční vícehlas

Charakter. Znaky školy:

Benátská dvojsborovost

Rozvoj instrumentální hudby, základ pro rozvoj formy concerta grossa.

Andrea Gabrieli – žák Willaertův, zpěvák. Nejznámější dílo Psalmi Davidici.

Giovanni Gabrieli – synovec Andrea. Význam ve skladbě orchestrální. 2 svazky Sacrae symphoniae.

Instrumentální hudba renesance

Vznikají nové hudební nástroje a řada stávajících je technologicky vylepšena. Nejznámější nástroje: varhany, strunné klávesové nástroje, drnkací nástroje, smyčcové nástroje, dechové nástroje dřevěné, dechové nástroje žesťové, bicí nástroje.

Taneční hudba:

Čerpala z výrazného rytmu, nepříliš složitá melodie, souvisela s povahou nástroje. Spojení dvou tanců, první volnější v sudém taktu, druhý rychlejší v lichém taktu. Typickou byla pro Itálii dvojce tanců pavana a gagliarda, ve francii později Allemande a branle.

Samostatná instrumentální hudba vycházela především z nástrojových úprav vokálních forem – motetů, chansonů apod. Oblíbená byla improvizace a variace.

Nové instrumentální formy: ricercar, fantazie, canzon, taneční formy (př. Passacaglia)

Česká renesance

Vliv husitských zpěvů na další hudební vývoj u nás, na husitskou tradici navázala v 2. pol. 15. stol jednota bratrská. Dochází u nás ke zpoždění vývoje vícehlasu, největší rozkvět polyfonie v hud. chrámové. Nejsou skladatelé, pouze meistersingři, zpěvy chorální (jednohlas ve všední den), a světské (vícehlas v nedělích a o svátcích). Nejznámější skladatelé, berou z české lidové písně, tzv. škola českých kontrapunktistů – Jan Trojan Turnovský, Jiří Rychnovský a vrchol – Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic.

Hudba doby husitské

Husitský chorál – soubor husitských zpěvů, lidovější a jednodušší charakter než greg. chorál, probuzení bojové síly.

Jistebnický kancionál – nejdůležitější památka, 77 husitských písní, doložený autor Jan Čapek ze Sán, nalezen v jistebnici u Tábora 1827.

Druhy zpěvu – 1. satirické – píse%n o pravdě, Zajíc biskup, Abeceda, 2. Obřadní – Husitský otčenáš, 3. Revoluční – Povstaň, Povstaň velké město pražské, Ktož su boží bojovníci.

Po husitství do bílé hory - 1420 – 1620

Dělení

2. polovina 15. stol. – doba po hus. – nástup Jagelonci, navazování na eu polyfonii, zakládání prvních liter. brat.,

1í. polovina 16. stol. – nástup Habsburků, rozvoj polyfonie s duchovní hud.

3. Období rudolfínské éry neboli doba největšího rozmachu – Rudolf 2. přesídlil do prahy, domácí pěstování polyfonie.

Formy a žánry hudební produkce

1. hudba v kostelech – tzv. městské kostely – provoz zajišťují příslušníci řádu a amatérští hudebníci, zpívají a hrají na kůru, souborům se říkalo Literátská bratrstva, vznikali při všech významnějších velkých městských velkých kostelech. Členy byli muži měšťané, měli sbormistra, byl muzikantem, komponistou, učitelem školy, repertoár: 1 Musica choralis – všední dny, 2. musica Figuralis – neděle a svátky.