1. Renesanční vícehlas

Renesanční vícehlas

Původ vzniku – ranný evropský vícehlas:

Raný evropský vícehlas, vznik těsně s gregoriánským chorálem (cca v 9. st.). Vyšel z heterofonie, nejednotností v reprodukci hlasu vznikl první primitivní vícehlas, v tomto případě dvojhlas.

1. Organum

   1. Přísné – paralelní, souběžné

   2. Visící – suspensum

2. Discantus – svrchní hlas doprovázející cantus firmus

   1. Discantus floridus – květnatý, obohacen o průchodné tóny

3. Gymel – postup 2 hlasů v 3

Označení hlasu

Vox principalis – vedoucí hlas

Vox organalis – doprovodný hlas

Označení vícehlasu

1. Duplum

2. Triplum

3. Quadruplum

Ars nova – 1. pol. 14. století

Vývojové linie

1. Francouzská – vliv gregor. chorálu

Guillaume de Machaut – jako první tvořil mši formou vícehlasu. Nej. dílo: Mše ke korunovaci Karla V.

Philippe de Vitry – zabýval se více otázkami teoretickými. Spis Ars nova, dal název celému umění.

1. Italská

Označována též jako italské trecento, raná renesance. Vedle francouzských forem Ars novy přináší formy světské

Madrigal – světské náměty, většinou milostné, ital. Jazyk, hlavní melodie v nějvyšším hlase.

Caccia (kača) – lovekcé scény

Ballata – taneční píseň s refrénem

Francesco Landino – slepý varhaník a skladatel

Marchetus da Padua – spisy o menzurální notaci, teoretik

Nová kompoziční technika Ars novy faux bourdone = nepravý bas.

Nizozemská vokální polyfonie (15. – 16. stol.)

• Vyvrcholení polymelod. slohu, navázala na Ars novu a na hudbu anglickou reprez. J. dunstablem.

• Kladen důraz na hudbu vokální bez použití ins. doprovodu (a capella)

Oblíbené formy:

1. Mše

   1. Missa parodia

   2. Missa sine nomine

   3. Diskantová mše

2. Conductus

3. Motetus

4. Chanson – lidovější obdoba motetu

Základní kompoziční technikou se stává kontrapunkt = zlatý věk kontrapunktu. Oblíbené techniky imitace a kánon.

1. Generace

Gilles Binchois – působil v Dijonu, píše hudbu duchovní a světskou

Guillaume Dufay – píše především mše, působil též v Itálii

1. Generace

Jean Ockeghem – 36 hlasá skladba Deo Gratias

Guillaume Dufay – píše především mše

1. Generace

Josquin Despres – metoto Ave Maria, měe Lhomme arme

Clement Janequin – chanson bitva, ptačí zpěv

1. Generace

Adrian Willaert – přenesl nizozemský styl do Benátek, kde byl kapelníkem v chrámě sv. Marka.

1. Generace – školy římská a benátská

Římská škola

Giovanni Pierluigi da Palestrina

Rovnoprávnost a dokonalá zpěvnost hlasů s prostupujícím harmonickým cítěním. Syntetik polymelodického slohu.

Dílo: Napsal téměř tisíc skladeb

Chrámové – 93 mší, neznámější je šestihlasá Missa papae Marcelli, dále žalmy, litanie, dvojsborové Stabat Mater.

Světské – 350 madrigálů

Píseň písní – cyklus 29 motetů na text Starého zákona – Šalamounova Píseň písní, v podstatě milostná poezie.

Benátská škola

Zakladatelem: Adrian Willaert – nizozemec, kapelník chrámu sv. Marka