Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




1. Renesanční vícehlas (poznámky)

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (20.14 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Renesanční vícehlas

  • vyvinul se z raného evropského vícehlasu

  • základy položeny v období ars antiqua (12. – 13. stol.) a ars nova (14. stol.)

  • k jeho největšímu rozvoji přispěla tzv. Nizozemská vokální škola

  • Sylabický a melismatický zpěv

Kontrolní otázky:

Kdy začala renesance? Co jí předcházelo? Co je to cantus firmus? Pamatujete si nějakého autora z ars novy? Co je Cantus firmus? Co je to discantus?

Výklad

Nizozemská škola (5 generací)

  • Navazuje na ars novu a anglickou hudbu (J. Dustable)

  • Doba rozmachu (objevné plavby)

  • důraz na hudbu vokální tzv. acapella

  • formy: mše (cyklus motetů), conductus, motetus, chanson (lidovější obdoba motetu)

  • základní kompoziční technikou je kontrapunkt

  • oblíbené techniky imitace a kánon

Mše: Ordinarium (K, G, S, B, AD), Proprium (I, Gz, O, C)

1. generace: Gilles Benchois, Guillaume Dufay

2. generace: Jean Ockeghem, Jacob Hobrecht

3. generace

Josquin Depres (1442 – 1521) – píše skladby s velkým počtem hlasů, postupně dospívá k ideálu čtyř. Díla například: mše Lhome arme – lidová píseň, stala se cantem firmem mnoha skladeb.

Clement Janequin (1485 – 1560) – jako první získal ve francii titul dvorního skladatele. Převážně chansony. Užívá princip zvukomalby. Př.: ptačí zpěv

4. generace

Adrian Willaert – přenesl kompoziční styl nizozemské školy do Itálie

Orlando di Lasso – kapelníkem u bavorského vévody Albrechta V., madrigal Matona mia cara

5. generace – školy římská a benátská

  • Období protireformace, upevňování pozice církve

Římská škola

Giovanni Pierluigi da Palestrina (1552 – 1594) – vytvořil ideál vokálního kompozičního stylu a capella, syntetik polymelodického slohu. Píseň písní (cyk. 29 motetů na text SZ)

dílo: chrámové (93 mší), světské 350 madrigalů

Benátská škola

  • Benátská dvojsborovost

  • Rozvoj instrumentální hudby (concerto grosso)

Adrian Willaert

Adrea Gabrieli (1510 – 1586) – hudba chrámová a světská

Giovanni Gabrieli (1557 – 1612) – synovec. Velký význam ve tvorbě orchestrální.

Formy: Mše, moteto, ricercar, madrigal, kánon, fantazie

Poslech: Clemant Janquin – Ptačí zpěv, O. di Lasso – Matona mia cara, Palestrina – Motet Viri Galilaei

Renesanční vícehlas v Čechách

  • tradice hudby husitské (jednohlas)

  • zpoždění vícehlasu

  • největší rozvoj více hlasu v chrámové hudbě

  • hudba v kostelech - literátská bratrstva (musica choralis, musica figuralis)

  • prostředí škol

  • městské prostředí – cechy

  • šlechtické a dvorské kapely

Čeští kontrapunktisté: Jan Trojan Turnovský, Jiří rychnovský, Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic

Poslech: Harant – Maria Kron, Jan Trojan Turnovský – Všichni věrní křesťané, Jiří Rychnovský, Znamenej křesťan věrný

Renesanční vícehlas – pracovní list

  1. Na jaký předchozí styl navázala nizozemská škola?

    1. ars antiqua

    2. ars nova

    3. kontrapunkt

  2. Co je to madrigal?

    1. vícehlasá světská skladba na strofický italský text

Témata, do kterých materiál patří