1. Renesanční vícehlas (poznámky)
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Renesanční vícehlas
vyvinul se z raného evropského vícehlasu
základy položeny v období ars antiqua (12. – 13. stol.) a ars nova (14. stol.)
k jeho největšímu rozvoji přispěla tzv. Nizozemská vokální škola
Sylabický a melismatický zpěv
Kontrolní otázky:
Kdy začala renesance? Co jí předcházelo? Co je to cantus firmus? Pamatujete si nějakého autora z ars novy? Co je Cantus firmus? Co je to discantus?
Výklad
Nizozemská škola (5 generací)
Navazuje na ars novu a anglickou hudbu (J. Dustable)
Doba rozmachu (objevné plavby)
důraz na hudbu vokální tzv. acapella
formy: mše (cyklus motetů), conductus, motetus, chanson (lidovější obdoba motetu)
základní kompoziční technikou je kontrapunkt
oblíbené techniky imitace a kánon
Mše: Ordinarium (K, G, S, B, AD), Proprium (I, Gz, O, C)
1. generace: Gilles Benchois, Guillaume Dufay
2. generace: Jean Ockeghem, Jacob Hobrecht
3. generace
Josquin Depres (1442 – 1521) – píše skladby s velkým počtem hlasů, postupně dospívá k ideálu čtyř. Díla například: mše Lhome arme – lidová píseň, stala se cantem firmem mnoha skladeb.
Clement Janequin (1485 – 1560) – jako první získal ve francii titul dvorního skladatele. Převážně chansony. Užívá princip zvukomalby. Př.: ptačí zpěv
4. generace
Adrian Willaert – přenesl kompoziční styl nizozemské školy do Itálie
Orlando di Lasso – kapelníkem u bavorského vévody Albrechta V., madrigal Matona mia cara
5. generace – školy římská a benátská
Období protireformace, upevňování pozice církve
Římská škola
Giovanni Pierluigi da Palestrina (1552 – 1594) – vytvořil ideál vokálního kompozičního stylu a capella, syntetik polymelodického slohu. Píseň písní (cyk. 29 motetů na text SZ)
dílo: chrámové (93 mší), světské 350 madrigalů
Benátská škola
Benátská dvojsborovost
Rozvoj instrumentální hudby (concerto grosso)
Adrian Willaert
Adrea Gabrieli (1510 – 1586) – hudba chrámová a světská
Giovanni Gabrieli (1557 – 1612) – synovec. Velký význam ve tvorbě orchestrální.
Formy: Mše, moteto, ricercar, madrigal, kánon, fantazie
Poslech: Clemant Janquin – Ptačí zpěv, O. di Lasso – Matona mia cara, Palestrina – Motet Viri Galilaei
Renesanční vícehlas v Čechách
tradice hudby husitské (jednohlas)
zpoždění vícehlasu
-
největší rozvoj více hlasu v chrámové hudbě
-
hudba v kostelech - literátská bratrstva (musica choralis, musica figuralis)
prostředí škol
městské prostředí – cechy
šlechtické a dvorské kapely
Čeští kontrapunktisté: Jan Trojan Turnovský, Jiří rychnovský, Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic
Poslech: Harant – Maria Kron, Jan Trojan Turnovský – Všichni věrní křesťané, Jiří Rychnovský, Znamenej křesťan věrný
Renesanční vícehlas – pracovní list
Na jaký předchozí styl navázala nizozemská škola?
ars antiqua
ars nova
kontrapunkt
Co je to madrigal?
vícehlasá světská skladba na strofický italský text