3. Barokní instrumentální hudba (poznámky)

Barokní instrumentální hudba (17. stol. – 1. polovina 18.)

• Navazuje na tradice benátské školy z 2. poloviny 16. stol.

• souvisí se zdokonalováním stavby jednotlivých nástrojů a rozvojem nástrojové techniky

• velmi důležitou roli měli smyčcové nástroje

Kontrolní otázky:

Na jaké tradice navazuje barokní instrumentální hudba? Jaké období předcházelo baroku? Základ čeho položila benátská dvoj sborovost?

Výklad

• V této době vzniká tzv. doprovázená monodie

• Doprovází ho tzv. basso continuo

Rozvoj nových forem:

1. Sonáta

   1. obsazení: sólová, triová

   2. druhy: sonáta da chiesa, sonáta da camera (součástí povinné tance)

Vrcholní představitelé barokní sonáty:

Guiseppe Tartini – skladatel, také učitel houslové hry a skladby. dílo: sonáty – Ďáblův trylek g moll, Opuštěná Dido – g moll

J. S. Bach – 6 sonát pro housle a cembalo

G. F. Händel – sonáta E dur pro housle a cembalo

1. Concerto grosso

obsazení 2 nástrojovými skupinami

1. Concertino

2. tutti

Vrcholní představitelé concerta grossa:

Antonio Vivaldi

• ustálil formu concerta grossa na „rychle, pomalu, rychle“

• nejslavnější skladba pro concerto grosso je cyklus Čtvero ročních dob

J. S. Bach – Braniborské koncerty

G. F. Händel – 6. gross op. 3 „Hobojové“

1. Sólový koncert – vznikl z concerta grossa (Př. Bachovi cembalové concerty)

2. Orchestrální suita

Německo: - nejprve variační suita, později převládl systém barokních tanců

Francie: původně neustálený počet vět z baletní hudby, za Lullyho skladba typu fran. operní předehry.

Barokní Cembalová hudba

Cembala a clavicordy se v období baroka hodně rozvíjí a jsou oblíbené – sóla, generál bas

Formy: tance barokní suity, fuga, preludium, fantazie

• Domenico Scarlatti – technicky obohatil hru, př. Kočičí fuga, sonáta d moll

• Francois Couperin – dvorní varhaník Ludvíka XVI, zvukomalba (umění hráti na clavecin)

• Jean Philippe Rameau – dvorní skladatel Ludvíka XV. Vytváří základy funkčního systému

• Johann Kuhnau – kantor v chrámu sv. Tomáše, předchůdce J. S. Bacha. Sonáta Zápas Davida s Goliášem.

• Georg Philipp Telemann – koncert h moll pro cembalo

• J. S. Bach – Temperovaný klavír

Barokní varhaní skladba

• navázala na tradice benátské školy

• oblíbené formy: preludium a fuga, chorální předehra, toccata, fantazie, passacaglia

• Girolamo Frescobaldi – varhaník sv. Petra v Římě, navázal na B. školu

• Louis Nicolas Clerambault, Louis Mrachand

• Johan Reinken

• Dietrich Buxtehude – vrchol školy, působil v Lübecku. Byl mistrem varhaní skladby a kantát před Bachem.

• J. S. Bach – syntetik dobového umění (Umění fugy)

Poslech: Vivaldi – Čtvero ročních dob – Bouřka, J. S. Bach – braniborský koncert č. 5, fuga a preludium c moll. D. Scarlatti sonáta d moll, G. F. Händel – Ohňová hudba

Barokní instrumentální hudba v Čechách

Bohuslav Matěj Černohorský – fuga a moll