Typy krajin - okres KV

Z jednoho způsobu klasifikace lze reliéf rozčlenit podle vnitřní výškové členitosti, relativní výšky v poli 4x4 km. Takto můžeme reliéf rozdělit na roviny (do 30 m), pahorkatiny (30 – 150 m), vrchoviny (150 – 300 m) a hornatiny (300 – 600 m) (Treking, 200?)

V okresu Karlovy Vary nalezneme především hornatiny, jako Krušné hory či Doupovské hory a vrchoviny, jako Karlovarskou vrchovinu. Podél řeky Ohře se však rozkládá Sokolovská pánev. Nejvyšším bodem okresu je v Krušných horách ležící Klínovec s nadmořskou výškou 1 244 m. Obec Boží Dar je nejvýše položenou obcí v 1 020 m n.m., naproti tomu obec Stráž nad Ohří leží v nejnižší nadmořské výšce 328 m. (Český statistický úřad, 2015)

TYPY KRAJIN

Typy krajin lze podle přítomnosti či nepřítomnosti lidského vlivu rozlišit na dva základní typy. Jednak je to krajina přirozená, oblast bez patrné lidské přítomnosti. Tato krajina je dnes velmi vzácná a téměř se již nevyskytuje. Druhým typem je krajina Kulturní, krajina ovlivněná člověkem. Tyto krajiny však můžeme dále dělit podle toko, jak vysoký měl člověk na danou krajinu vliv. Takto můžeme krajinu rozdělit na přírodní, obhospodařovanou, příměstskou, městskou či umělou. Krajinu můžeme dělit ale také podle převažujícího způsobu využívání, a to na lesohospodářskou, zemědělskou, těžební, vodní plochy a sídelní krajinu.

Lesohospodářská krajina

V této krajině, jak již její název napovídá, převládají lesy, které člověk využívá, ošetřuje a vysazuje. V okrese Karlovy Vary lesy zaobírají 64 891 ha, což činí zhruba 43% celkové výměry okresu.

Z hlediska dlouhodobé statistiky lze vyčíst, že lesy v této oblasti ubývají. V roce 1995 činila celková rozloha lesů v okresu 67 405 ha, nyní téměř o 3 000 ha méně. (Regionální informační servis, 2014a)

Zemědělská krajina

Do této krajiny patří pole, louky, pastviny, sady a vinice i orná půda. Lidé se snaží oráním půd a hnojením zvyšovat úrodnost, ale nadměrné používání hnojiv může být i pro tuto krajinu velmi škodlivé. Ve zmiňovaném okrese náleží této krajině 53 115 ha (Regionální informační servis, 2014b), tedy zhruba 35% z celkové plochy. Z hlediska dlouhodobého vývoje začal prudký pokles v roce 2007, následně už se plocha udržovala na stálých hodnotách.

Vodní plochy

Vodní plochy v tomto okresu zabírají pouze zhruba 1,7 % plochy z celkové výměry. Konkrétně zabírají 2 652 ha. (Regionální informační servis, 2014a) Nacházejí se zde však velmi významné minerální prameny, které dodávají na významu některým městům.

Sídelní krajina

Značné změny v přírodní složce krajin můžeme přisoudit vlivu člověka. Toto je typické především pro městské krajiny. V těchto krajinách se nacházejí domy, průmyslové závody, sítě ulic, sportovní zařízení. Všechny tyto objekty značně mění krajinu. Např. ve velkoměstech se vytváří mnohem teplejší podnebí, než můžeme najít v lesohospodářských či zemědělských krajinách.