Čtení děl české literatury 20. století II - zápis 6
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Do roku 1989: oficiálně vydávaná literatura
literatura vydávaná v exilu
samizdatová literatura
profesní román je jádrem literatury 70. a 80. let, dále literatura z prostředí střední školy (Václav Dušek, Petr Hájek, Václav Zapletal)
oblíbené kriminalistické a vojenské prostředí – navazují na to seriály a filmy = provázanost
v 50. letech je literatura prvoplánová, netají se nabízením univerzálních hodnot typických pro komunismus – nyní jde o propagandu skrytou
30 případů majora Zemana – epizoda Mimikry
typický je styl detektivky Who‘s done it? (Agatha Christie, Sherlock Holmes); Major Zeman je nový typ How can I get him? (typ, kdy známe pachatele, ale nevíme, jak ho usvědčit – film Vím, že jsi vrah)
vrah zabíjí v afektu, přímo před našima očima
nevíme, co je s ním špatně, proč zabíjí
u vraha doma vidíme fotky amerických hereček, plakát Deep Purple, kalendář s nahotinkami, magnetofon – poslouchá bigbeat
Brzobohatý je negativní postava, je to intelektuál (doma má mnoho starých knih – místo aby četl současnou literaturu – a uměleckých předmětů)
celkem tři vraždy
Příliš hlučná samota:
Příliš hlučná samota i Obsluhoval jsem anglického krále jsou typické profesní romány
hlavní hrdina lisuje papír (to je veřejná linie jeho profese), balík skládá jako umělecké dílo (soukromá linie jeho profese)
hlavní hrdina Hanťa těží ze změn režimů, protože dochází k čistkám a všechny zajímavé kousky končí u něj
jeho sklep je v centru Prahy ve Spálené ulici
na periferii (Bubny) je nová továrna na zpracování papíru
Hanťa pije pivo, pracuje pomalu a v roztrhaných šatech, pracuje sám × v továrně se pije mléko, pracuje brigáda, tým, mají uniformy, dochází k dělbě práce
nakonec do lisu vloží sám sebe (dřív dělal balíkovou koláž, nyní tvoří autentické dílo)
Hrabal napsal 3 verze (epickou báseň, výrazně hovorovou pražskou češtinou, běžnou silně lyrizovanou prózu psanou spisovnou češtinou) – v poslední verzi nezemře, jen se mu to zdá
při sebevražedném aktu koná sám za sebe – existuje zde možnost odkazu, možnost vyřknout poslední větu před smrtí
osud člověka, který je společensky neužitečný, ztrácí smysl vlastního bytí
Exilová literatura
předpokládali, že budou mít spoustu čtenářů, díla jsou ale hodně kontextově vázána
Škvorecký si do emigrace odváží Tankový prapor (očekával úspěch, zjistil, že pro západního čtenáře je dílo nejasné – bariéra)
1974 Kundera ve Francii: Život je jinde, Valčík na rozloučenou – vydává ve Francii, rezonance je ale minimální
Kundera: Kniha smíchu a zapomnění – experimentální forma, abstraktní témata, myslí si, že se bude číst, dílo ale není přijato
romány nekomunikují – éra přizpůsobování (Škvorecký mluví anglicky, Lindhartová francouzsky, Gruša německy) – mění se i téma (Inženýr lidských duší)
Nesnesitelná lehkost bytí (1983) – část v ČR, část na západě a dokonce v Asii
Tomáš je chirurg (odkaz k biblickému nevěřícímu Tomáši)
rozlišuje mezi zdravou a nakaženou tkání (věří, že dokáže separovat lásku a sex – s 1000 ženami může mít sex, ale milovat může jen svou Terezu)