Čtení děl české literatury 20. století II - zápis 6
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
televize je technologickou změnou, další je např. kus dálnice D1, otevření metra, budování televizního signálu (nejdříve jediný černobílý program, po roce 1968 velké množství financí do televize, 1973 už dva programy)
možnost volby
brzy barevné vysílání (1975)
černobílá se zdá jen jako zprostředkované
barevné vytváří iluzi skutečnosti
televize brzy vsadí na zábavné pořady (10 stupňů ke zlaté)
od 60. let se začínají vyvíjet ideologické seriály
seriály se ukáží jako účinné
dvě třetiny lidí z města mají chalupy na venkově (mají peníze, ale zboží je nedostatkové, byt státní, proto odlévají kapitál jinam – do chaty)
jediný problém je auto, proto se chataření rozvíjí až po masovosti automobilového průmyslu
ideální doba pro seriál je neděle večer (1973: Sedmnáct zastavení jara) právě kvůli chataření
seriály nemají tolik epizod jako např. Dallas, proto musíme vidět všech 7-10 epizod, jsou klíčové pro ucelenost a pochopení, každá kapitola hraje fatální roli
signál dobře zasáhne města a městečka, na vesnici ale nedosáhne (sledováním nedělního večerního seriálu je nutí vrátit se do města za prací už v neděli odpoledne)
Žena za pultem (hodně vztahové, ideologie je v pozadí)
Nemocnice na kraji města (podobné, z jiného pracovního prostředí – koncept léčení, kde je třeba být asertivní)
důležitost médií je následující
televize
kino
populární hudba
hvězdy v českém kontextu jsou Gott, Neckář, Kubišová
Karel Gott má specifickou pozici, vrací se z Německa, může být jediným kapitalistou, protože má výsadní postavení, poslouchá ho každý
literatura
nosným žánrem v próze je profesní román z prostředí, které je pro nás zajímavé, nedostupné
nejpopulárnější romány Duba a podobně
několik románů o prostředí, o kterém již mluví Páral (chemička)
nikoho nezajímají seriály z prostředí JZD (zajímavé v této oblasti maximálně Na samotě u lesa), stejně je to s prostředím normálních fabrik
zájem o armádní nebo letecké prostředí – to je důležité pro filmy, seriály i literaturu
1960 Kachyňův film Král Šumavy (až po něm vzniká stejnojmenný román) – dobře se čte, jsou zde věci, které se ve filmu neobjeví
Cyklus: 30 případů majora Zemana
výjimečný rozsahem epizod (asi 75 minut, později až 85-95 minut) i jejich množstvím
výrazně historicky zakotven, obsahuje i výklad období, kam je situován (nejdůležitější události československé historie jsou v rukou majora Zemana)
koncipován stejně jako Bondovky (dobře se u nich inspirovali)
adaptován jako komunistický Bond (Poláci se dříve neúspěšně snaží o něco podobného – Kapitán Klos – aspekt erotických scén, rád se napije, nají, je to akční hrdina; 17 zastavení jara se snaží o to samé – hrdina je intelektuál, mluví všemi evropskými jazyky kromě albánštiny, je filozoficky velmi sečtělý)
český Bond je usedlý tatík, Brabec hraje všech 30 let života hlavního hrdiny, dějiny z něj dělají hrdinu, není vyvolený, je jeden z nás, dokonale se vypracuje z nejnižší pozice, prochází peripetiemi historie, na rozdíl od Bonda stárne, má manželku
Bond je geniální individuum, major Zeman je výsledkem kolektivu
filmové povídky jsou zpracovány do scénáře
v 70. letech (poprvé 1976) ohromná událost, 99% sledovanost (jen 1 % lidí sleduje druhý program) – každý rok odvysílají 10 dílů (1977 vysílali epizody 1-10; další rok 1-20; další 1-30)
Jiří Procházka je autor klíčových epizod