Poetika poezie, prózy a dramatu I B - přednáška 3

Rané 20. století

- Sigmund Freud: „Výklad snů“ (1900): Základní snové mechanismy: kondenzace, přesun a aobrazné znázornění

- Vzpomínka z dětství Leonarda da Vinci

Ruský formalismus:

- přestali být ovlivnění autorskými životy

- zkoumají texty samotné

- pojmy metoda psaní, ozvláštnění

- Jak je udělán Gogolův plášť?

- používá pojmy:

• ozvláštnění

  • „Věc umělecká je věc vytvořena schválně proto, aby vyváděla z automatismu vnímání s tím, že cílem tvůrce přitom je její vidění a že věc je uměle vytvořena tak, aby se vnímání na ní zachycovalo a dosáhlo, pokud možno, největší intenzity a délky.“

• metoda

  • Viktor Sklovskij

• literárnost a dominanta

  • Roman Jakobson

• udělanost díla

Nová kritika (Anglie, Spojené státy):

- tradice a individuální talent

- „close reading“ je klíčovým konceptem, jde o podrobné, zevrubné čtení – postupně procházíme text a jeho prvky a klademe si otázku, jakou má roli nebo funkci; čím více prvků dovedeme určit, tím komplexnější náš výklad bude

- na dílo vytvořené uměle se máme dívat v jiném světle

- Tolstý popisuje koně od hlavy k ocasu (můžeme se zároveň zamýšlet, jestli ho náhodou neměl popisovat obráceně)

- dílo je pro ně dokonalý mechanismus jako motor v autě (nemá zbytečné a neužitečné části), v díle je vše funkční

- na Proces se můžeme dívat pohledem feministickým nebo židovským – nikdy ale nepostihneme vše

- mnohoznačnost, paradox, napětí, hřích, parafráze

- zaměřujeme se pouze na samotný text

1) popisuje všechny součásti díla

2) funkce všech součástí

3) kooperace součástí

- později se místo představy funkčního stroje objevuje lidský organismus (některé součásti nejsou zapotřebí, nemůžeme jim přisoudit zřetelnou funkci – zuby moudrosti nebo slepé střevo)

- např. v Kafkově Procesu jméno Josef K. (Jakou má funkci jeho nezmíněné příjmení? Mají iniciály J. K. odkazovat k Ježíši Kristu?)

- zůstáváme v nejistotě, stoprocentní pravdy neexistují

- nová metodologie je převzata z lingvistiky -> sémiotika

Základy teorie významu:

Charles Sanders Peirce, Ferdinand de Saussure, C. K. Ogden a I. A. Richards

- 2 složky:

- označující (fonémy, grafémy, předmět)

- označované -> arbitrární (dohodnuté) označování (jedinou výjimkou jsou onomatopoická citoslovce)

- sémiotika = nauka o znacích

- vztah mezi konotacemi a denotacemi (vzniká i slang a argot)