79.Žíly lební (splavy, vv.meningeae)
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
V.jugularis interna
začíná na basis cranii externa slepým rozšířením – bulbus venae jugularis superior
do bulbu se vlévají z foramen jugulare hl.nitrolebeční přítoky ze strany
šířka kmene 8-16 mm
sestup v nervově-cévním svazku krčním (s a.carotis interna, kaudálně a.carotis communis, X., XII.)
kaudálně se rozšiřuje → bulbus venae jugularis inferior: vřetenovité rozšíření; někdy nad ním chlopeň; ústí do v.brachiocephalica spolu s v.subclavia
soutok v.jugularis interna a v.subclavia ve v.brachiocephalica → angulus venosus dexter et sinister – do těchto úhlů ústí hlavních mízních kmenů !!!
sbírá krev z: lebeční dutiny, lebečních stěn, vnitřního ucha, očnice, infratemporální jámy, obličeje, měkkých pokrývek lebečních čelní a temporální krajiny, jazyka, štítné žlázy, hrtanu
žíly vlévající se přímo nebo nepřímo do v.jugularis interna vytváří charakteristické skupiny podle odvodných oblastí (je jich 14)
Vv.cerebri – viz.CNS
z povrchu mozku a z cévních pletení mozkových komor
průběh nezávislý na mozkových tepnách
ústí do sinus durae matris
Vv.meningeae
začátek ze sítí v tvrdé pleně mozkové
provází tepny tvrdé pleny v zevní vrstvě dura mater
ústí do splavů tvrdé pleny, do vv.diploicae
poranění → epidurální hematom
v.meningea media: většinou zdvojená; největší; ústí spojkami do sinus petrosus superior, sinus cavernosus, skrze foramen spinosum do plexus pterygoideus
Sinus durae matris
široké žilní splavy v tvrdé pleně mezi jejími původními dvěma listy, které nesplynuly
list přivrácený k mozku = tvrdá plena
list přiložený ke kosti = nitrolebeční periost
stěny sinusu tvořeny endotelem s fibrilárním vazivem a jsou vyztuženy listy tvrdé pleny → po proříznutí nemohou kolabovat
bez chlopní
v některých sinusech vazivové, endotelem kryté trámce (chordae Willisi)
v sinus cavernosus hustá síť trámečků
vznik z žilních pletení v mezenchymu, který obklápěl embryonální mozek
některé sinusy působí otisk na kosti
sinus durae matris tvořen 2 systémy – oba do foramen jugulare → v.jugularis interna
1.systém: po klenbě zpředu dozadu – od crista galli po protuberentia occipitalis interna; zasahuje do volného okraje falx cerebri; od protuberentia occipitalis interna na obě strany příčným obloukem po os occipitale → pak esovitý sestup do foramen jugulare → v.jugularis interna
2.sytém: začíná při zadním okraji malých křídel kostí klínové a po obou str.sella turcica; pokračuje dozadu po zadním okraji pyramidy do foramen jugulare → v.jugularis interna; jedna část pokračuje i po horním okraji pyramidy do spojení s esovitým úsekem prvního systému
přijímají krev z: mozku, plen, lebečních kostí, spojky s extrakraniálními žílami (vv.emissariae)
Sinus sagittalis superior
nepárový
od foramen caecum před crista galli → ve stř.čáře kostí lebeční klenby (v odstupu falx cerebri) → k protuberentia occipitalis interna → zde rozdělení na pravý a levý sinus transversus
na průřezu trojhranný
někdy zdvojen
vybíhají z něj na obě strany ploché výdutě = lacunae sinus sagittalis superioris
do dutiny sinusu a jeho lakun pronikají klikaté výběžky pavučnice (granulationes arachnoideae, Pacchioniho granulace) – někdy sinusem až do kosti (do foveolae granulares)
Sinus sagittalis inferior
nepárový; zpředu dozadu ve volném okraji falx cerebri
do místa, kde se falx cerebri spojuje s transverzální řasou tvrdé pleny (tentorium cerebelli)
tentorium rozepjaté mezi cristae pyramidis obou stran; odděluje mozeček od týlních laloků polokoulí velkého mozku
v místě styku s tentorium – ústí do sinus rectus
Sinus rectus
navazuje nepárově na sinus sagittalis inf.
v místě styku falx cerebri s tentorium cerebelli
šikmo dozadu dolů k protuberentia occipitalis interna – ústí do sinus transversus pravé / levé strany
do sinus rectus ústí v.magna cerebri (vedle sinus sagit.inf.)
Sinus occipitalis
začátek kolem foramen magnum z párových tzv.sinus marginalis
jako nepárový malý splav po crista occipitalis interna k protuberentia occipitalis interna
vlévá se do 1 nebo po rozvidlení do obou sinus transversi
Sinus transversus dexter et sinister
párový splav od protuberentia occipitalis interna po crista transversa týlní šupiny k zevnímu okraji
zanechává sulcus sinus transversi
pokračování sinus sagittalis sup.
na zevním okraji týlní šupiny přechází v sinus sigmoideus
pravý a levý nestejně široké
confluens sinuum: místo při protuberentia occipitalis interna; soutok sinus sagittalis superior, sinus rectus, sinus occipitalis; odsud laterálně odtékají oba sinus transversi
vzájemné propojení splavů, v němž sinus sagittalis sup.přechází do sinus transversi, a podle toku krve si připojují sinus occipitalis a sinus rectus
úprava variabilní – většinou asymterická → převaha odtoku do sinus transverus pravé strany
Sinus sigmoideus dexter et sinister
ze sinus transversus esovitým záhybem za přechodu ze šupiny kosti týlní na zadní plochu pyramidy
sestup do foramen jugulare → v.jugularis interna
cestou skrze foramen mastoideum spojka do v.occipitalis
těsně vedle cellulae mastoideae středního ucha !!!
Sinus sphenoparietalis
párový; pod okraji malých křídel kosti klínové
k mediální straně a před vnitřním okrajem fissura orbitalis superior
ústí dozadu do sinus cavernosus
Sinus cavernosus
párový; zpředu dozadu po boku těla kosti klínové
od fissura orbitalis superior ke hrotu pyramidy
četnými trámci rozdělen v dutinky vystlané endotelem
průběh a.carotis interna, v boční stěně: n.oculomotorius, n.trochlearis, n.ophtalmicus → fissura orbitalis superior
někdy průběh n.maxillaris (v zadním dolním okraji zevní strany splavu) → do foramen rotundum
do sinus cavernosus ústí: sinus sphenoparietalis, v.ophtalmica superior (zpředu, přímo, prostřednictvím sinus sphenoparietalis)
Sinus intercavernosi anterior et posterior
příčné spojky kavernosních splavů
před a za fossa hypophysialis
Sinus petrosus inferior
ze sinus cavernosus po zadním okraji pyramidy
do foramen jugulare → do bulbus venae jugularis internae
Sinus petrosus superior
při horní straně pyramidy
v místě úponu tentorium cerebelli
na pyramidě zanechán otisk
spojuje sinus cavernosus se sinus sigmoideus
Plexus basilaris
menší žilní pleteň
ve tvrdé pleně na tělě kosti týlní (na klivu)
spojuje sinus cavrnosus obou stran a začátky obou sinus petrosi inferiores se sinus marginales a se žilními pleteněmi páteřního kanálu
Vv.diploicae
párové žíly
probíhají kraniokaudálně v canales diploici kostí klenby
po vymizení švů přes rozhraní jednotlivých kostí
ústí do sinus durae matris, do žil měkkých pokrývek lebečních
v.diploica frontalis: mediálně vpředu v šupině kosti čelní; do sinus sagittalis sup. a do v.supraorbitalis
v.doploica temporalis anterior: vpředu v šupině kosti čelní; ve spánkové krajině; ústí do sinus sphenoparietalis a do v.temporalis profunda
v.diploica temporalis posterior: v kosti temenní; vzadu v temporální krajině; ústí do sinus transversus a do v.auricularis posterior
v.diploica occipitalis: v šupině kosti týlní; do sinus transversus a do v.occipitalis
Vv.labyrinthi
2 drobné žíly (někdy 1)
z vnitřního ucha cestou meatus acusticus internus do sinus petrosus inferior
v.aquaeductus vestibuli: tenká žilka ve stejnojmenném kanálku; do sinus petrosus sup.
v.canaliculi cochleae: na bazální ploše pyramidy v canliculus cochleae; do sinus petrosus inf. / přímo do v.jugularis interna
Vv.emissariae
žilní spojky intra- a extrakraniálních žil
průběh v typických otvorech lebky
někdy nekonstantně vytvořeny i jinde (ze sinus cavernosus skrze tělo kosti klínové do plexus pharyngeus; skrze canaliculus innominatus Arnoldi ve velkém křídlu ze sinus cavernosus do plexus pterygoideus)
v.emissaria parietalis: spojka ve foramen parietale; mezi sinus sagittalis sup. a větví z vv.temporales superficiales
v.emissaria mastoidea: spojka ve foramen mastoideum; mezi sinus sigmoideus a v.occipitalis / v.retroauricularis
v.emissaria condylaris: v canalis condylaris; mezi sinus sigmoideus a žilní pletení na povrchu páteře
v.emissaria occipitalis: nekonstantní; mezi někt.splavem při protuberentia occipitalis interna a v.occipitalis; přijímá okcipitální diploickou žílu
plexus venosus canalis hypoglossi: žilní síť kolem n.hypoglossus; spojuje plexus marginalis při foramen magnum s v.jugularis interna
plexus venosus foraminis ovalis: kolem 3.větve n.trigeminus skrze foramen ovale; spojuje sinus cavernosus s plexus pterygoideus
plexus venosus caroticus internus: v canalis caroticus; kolem a.carotis interna; spojuje sinus cavernosus s plexus pterygoideus
V.retromandibularis
povrchově za ramus mandibulae
soutokem v.temporalis superficialis, v.temporalis media, v.transversa faciei, vv.maxillares
sestup za angulus mandibulae
proráží povrchovou fascii krční → do v.jugularis interna
někdy spojena s v.facialis
část krve odchází povrchovou spojkou do v.jugularis externa
přítoky:
vv.temporales superficiales: v měkkých pokrývkách provází a.temporalis superficialis; kaudálně do kmene → ústí do v.retromandibularis
v.temporalis media: shora zpředu z m.temporalis
v.transversa faciei: zpředu z obličeje; podél a.transversa faciei
v.maxillaris: 1> žil z plexus pterygoideus; z hloubi fossa infratemporalis
plexus pterygoideus: bohatá pleteň ve fossa infratemporalis; přijímá žíly provázející větve a.maxillaris; žíly z čelistí, očnice, z dutiny lebeční, z fossa pterygopalatina; spojky s žílami očnice klinicky velmi důležité; spojky s v.facialis a v.faciei profunda, vv.meningea, vv.emissariae střední jámy lebeční; těmito spojkami šíření hnisavé infekce z obličeje do sinus durae matris; odtok z plexus pteryg.cestou v.maxillaris, více vv.maxillares
Vv.ophtalmicae
2 žíly z oka a orbity
v.ophtalmica superior: průběh a větvení jako a.ophtalmica; v očnici a čelní krajině; skrze fissura orbitalis superior; ústí do sinus cavernosus; někdy prostřednoctvím sinus sphenoparietalis; ve víčkách anastomosa s v.facialis a předními větvemi vv.temporales superficiales
v.ophtalmica inferior: po spodní stěně očnice mezi dolním a zevním přímým svalem očním; výstup fissura orbitalis inferior do fossa pterygopalatina – ústí do plexus pterygoideus; spojky dopředu do hlubokých žil obličeje a v očnici s větvemi v.ophtalmica superior
Vv.pharyngeae
menší žíly
odvádějí po bazi lebeční krev ze žilní pleteně hltanu – plexus pharyngeus
ze stěn tuba auditiva, z pletení před páteří
spojení s plexus pterygoideus
V.facialis
krev z obličeje
probíhá za kmenem a.facialis
anastomosa s v.ophtalmica superior
v obličeji téměř rovná
po přechodu přes trigonum submandibulare → přes povrchovou krční fascii → do v.jugularis interna v úrovni jazylky
často společný kmen s v.lingualis a v.thyroidea superior
v.palatina externa: přítok z hloubi krku podél a.palatina ascendens; z okraje měkkého patra a z části patrové mandle
v.profunda faciei: hluboký přítok; spojuje plexus pterygoideus přes raphe buccophrayngea s v.facialis → cesta šíření infekce
V.lingualis
1-2 žíly
z jazyka podél větví a.lingualis
po zevní straně přijímá větev podél n.hypoglossus = v.comitans nervi hypoglossi
ústí samostatně / spojena s v.facialis / s v.thyroidea superior / s oběma
v.sublingualis: pod sliznicí spodiny jazyka; v průběhu plica fimbriata
V.thyroidea superior
provází a.thyroidea superior
často zdvojená
ústí samostatně pod 2 předchozími žilami / kmenem společným = truncus thyrolingualis / truncus thyrolinguofacialis
v.laryngea superior: větev od hrtanu
v.sternocleidomastoidea: ze svalu
V.thyroidea media
nekonstantní krátká
někdy zdvojená
od boku štítné žlázy napříč před a.carotis communis
V.jugularis externa
povrchová na zevní straně krku
pod processus mastoideus
soutokem v.auricularis posterior a v.occipitalis
sestupuje kaudálně po povrchové fascii krční přes m.sternocleidomastoideus za jeho zadní okraj
kryta platysmatem
nad klavikulou prochází krčními fasciemi do bulbus venae jugularis inferior / do v.subclavia