TERT1 reading 8

TERT1 reading 8

1

TERT1 reading 8

Created

Class

TERT1

Type

Reading

1. Který přístup v současné překladatelské tradici podle Venutiho převažuje -
domestikační nebo exotizační? Lze z textu vyčíst, kterému dává přednost
Venuti, se kterým se ztotožňuje?

Domestikační určitě převažuje

vždycky se volí nějaký domestikační diskurz - dotýká se každého slova v
překladu ještě předtím, než překlad dojde ke čtenáři - musí nést domestikační
významy a sloužit domestikačním účelům

on se spíše přiklání k exotizační? má pocit, že ten text vlastně je hodně
změněný - (lingvistické a kulturní rozdíly cizího textu mohou být tedy
naznačeny pouze nepřímo)

“The foreign text is rewritten in domestic dialects and discourses, registers and
styles, and this results in the production of textual effects that signify only in
the history of the domestic language and culture.ˮ

2. Jak Venuti hodnotí překlad P. Creagha z roku 1995 Declares Pereira)? K
jakým posunům v překladu dochází? Jak Venuti hodnotí překlady M. Warda
1998 a S. Gilberta 1946? Který překlad lépe vystihuje VT Camus)?

Creagh - angličtina jenom stadartní dialekt, ale používá colloquialism, zapojil i
typicky britské slova a fráze (do italského překladu - orrendo/horrible

řeč je více kolokviální, než v originále - obsahuje tedy lexical shifts - nemusí ty
změny dělat, ale dělá je k dosažení literárních a kulturních cílů

“Creaghʼs polylingual mixture of standard and colloquial, British and American,
gives his prose an extremely conversational quality that is consistent with
Tabucchiʼs presentation of the thriller plot: Pereiraʼs narrative takes an oral
form, an official testimony to an unnamed authority (hence the curious title).ˮ

November 23, 2023 143 PM

TERT1 reading 8

2

jeho překlad umožňuje čtenáři poznat mezi tím, kdy mluví o levici, a kdy o
liberalismu = jeho překlad komunikuje formu a téma románu

he displaced the historical dimension of the novel and inscribed an english-
language cultural history

překlady M. Warda - překládá ‘closelyʼ - reprodukuje zvlášnosti originálu (pořád
maman) používá jako Camus krátké a přesné věty - je tam podobnost a přímost
originálu

překlady S. Gilberta - více volný překlad, oba kolokviální, přidává slova pro
vyjasnění, dovysvětlení, více formální - maman jako mother, i tak je tam
lexikografická ekvivalence

Matthew Wardʼs 1988 translation, The Stranger, make this intertextual
connection for the English-language reader much more effectively than Stuart
Gilbertʼs 1946 version

Gilbertʼs version undoubtedly helped the novel to achieve this status for
English-language readers, but not until Wardʼs was there a translation that
produced a stylistic analogue for Camusʼs experiment, a heterogeneous mix of
linguistic and cultural forms, both American and French. In this way, Wardʼs
version communicated an understanding of the French text that is available to
French readers.  WARD LEPŠÍ, přijatelnější pro čtenáře, protože znal
francouzskou literaturu a filozofii, ale také kvůli jeho stylu - více evokuje
americkou a francouzské kulturní normy, takže lépe komunikuje francouzský
text