Historiografie zabývající se Velkou francouzskou revolucí

Historiografie zabývající se Velkou francouzskou revolucí + pohled českých zemí

• Uvádím několik směrů, jejichž pohled na Francouzskou revoluci se odlišoval, důležité také je, s jakým časovým odstupem od Francouzské revoluce byla díla psána

Konstituční směr

- kritika feudálních poměrů, podpora 3.stavu v jeho boji

Anton Barnave (1761- 1793) – spoluzakladatel klubu jakobínů, zásady konstituční monarchie(díla: Introduction a la Revolution..)

Jean Antoine Condorcet (1743 – 1794) – boj proti náboženským pověrám, na staně girondistů

Filippo Buonarroti (1761 – 1837) – historie Babeufova spiknutí.

Konzervativní romantikové – šlechtici (1. pol. 19. st.)

• negativní postoj k Fr. Revoluci

Edmund Burke (1729 – 1797) – 1. dílo: Reflections on the revolution in France (1790)

Joseph de Maistre (1753 – 1821) – revoluce je podle něj trest pro Evropu, obhajoval nevolnictví, absolutismus, vedoucí postavení šlechty

Francois René Chateaubriand (1768 – 1848) – revoluce je podle něj nesmysl, dílo Eseje o revolucích

Thomas Carlyle (1795 – 1881) – angličan, dílo The French Revolution, 1-3(1837) – ospravedlňuje svržení absolutismu, čerpal z nespolehlivých pramenů

N. M. Karamzin (1766 – 1826) – aristokratická ideologie

Historická škola práva – Německo

• proti osvícenství, ideálem je stavovské zřízení, středověké

• i když myšlenky v tehdejší době ne tak přijatelné, pozitivní na jejich práci je studie pramenů a historická kritika (hlavně bratři Grimmové a Niebuir)

Karl Ludwig Haller, Karl Sauigny (1779 – 1861), Karl F. Eichhorn (1781 – 1854), Adam Müller (1779 – 1829) – obhajoval kapitalismus

Liberální romantismus

H. Luden (1780 – 1847) – nezastupuje kategorický požadavek historické pravdy, omlouvá nepřesné konstrukce, odmítá revoluci a národní hnutí, ale uznává jejich hist. Nezbytnost

Američtí historikové

• zvláštní postavení, ovlivněni občanskou válkou → hlásání republikanismu, odpůrci katolicismu a absolutismu

G. Bancroft (1800 – 1891), W. Prescott (1796 – 1854)

Čechy

• 1. knížka o Fr. Revol., se kterou se čtenáři mohla setkat = Francois A. Mignet – Histoire de la Révolution Francoise (1824)

• Antonín Springer (1825 – 1891) – č. myslitel, psal obecne o revolucích a o FR.

• Jakub Malý (1811 – 1885) – přeložil Migneta

• Vilém Grábler (1821 – 1897) – rukopisy o FR, které nebyly vydány

• Jan Kryštůfek (1844 – 1924) – fr. Revoluce a vliv na Evropu po ústavně právní stránce

České země a VFR

• revoluční a válečná léta urychlila třídní a národní uvědomění

• české rolnictvo – sympatie s revolucí, ale neproběhl žádný otevřený a masový odpor, což bylo způsobeno uvolněním po josefínských reformách

• tzv. blouznivci – sympatizanti revoluci, kteří hlásali myšlenky revoluce (rovnost volnost, bratrství), východní Čechy

• měšťanská inteligence – úplné odmítnutí revoluce – hl. úkol viděla v prosazování národních nároků

• ještě neexistovala buržoazie, která by si uvědomovala, že je potřeba změnit feudální řád, ale i výjimky

• po nástupu Leopolda a zrušení patentu – změna v situaci – zostřen napětí → boj v některých oblastech

• 1. zprávy o revoluci – v Krameriových a Schönfeldských novinách v srpnu 1789

• Od 15. 8. 1789 – zakázáno psát v novinách o revoluci(nařízení gubernia) → vláda chtěla pomocí novin ovlivnňovat veřejné mínění, ale i přesto se do Čech dostávají informace o revoluci z korespondence

• 1791 – cenzurní zákony – měly zabránit šíření myšlenek revoluce, + další represivní opatření, protirevoluční propaganda (chvála selského stavu, šíření vlasteneckých nálad)

• Rev. Působila na všechny vrstvy fr. Národa

• Žádný otevřený masový boj, ale rolníci odmítaji robotu po zrušení patentů – projev odporu

• Majetní rolníci díky válkám zbohatli (začali se bát o majetek – na protirevoluční str.)

• Nemajetní rolníci – nemají co ztratit – naděje na zlepšení sociální a ekon. situace zůstávali → ale jak přišla válka a osvobození nepřicházelo, napoleonská Fr. Ztratila přitažlivost – placení velkých kontribucí (4 x větší než v Uhrách

• Měšťanstvo – odmítavý postoj – chtějí reformy, ne revoluci.., ale i výjimky – někteří četli osvícenské filosofy, zajímali se o situaci ve Francii

• Informace o tehdejší situaci v Čechách – hlavně z korespondence (např. Opiz, bankovní inspektor si dopisoval s významnými osobnostmi, v dopisech se vyjadřoval k současné situaci, k samotné fr. Rev…) a deníky (Jan Jeník z Bratřic – šlechtic, účastník 1. koaliční války proti Francii)

• Šlechta – samozřejmě neměla zájem o revoluci, protože to ohrožovalo její postavení i její majetek