Konzervatismus a nacionalismus jako ideologie

Konzervatismus a nacionalismus

Konzervatismus

Název pochází z latinského conservare - zachovat. Tato ideologie se snaží zachovat tradiční hodnoty, které zachovávají přítomný politický, sociální a ekonomický řád a které se s odstupem času jeví jako správné. Nestaví se proti společenskému vývoji, ale proti vývoji překotnému, revolucím, chaosu. Brání tzv. status quo. Změny přijímá jen postupně a ne moc často.

Zvyky a obyčeje jsou v různých společnostech různé, v těchto společnostech je pak i různé chápání konzervatismu, společné mají jen hájení tradic, které jsou ovšem v daném prostředí různé.

Vznikl v době osvícenství jako reakce na něj (zakladatel Edmund Burke). Osvícenství kladlo velký důraz na rozum, který je schopen vytvořit novou společnost na základě hesla volnost, rovnost, bratrství. Ruší tradiční hodnoty. Sám Burke zažil francouzskou revoluci, postavil se ostře proti ní - zničila instituci krále, aristokracie a církve. Stát podle něj vzniká přirozeným vývojem, stavěl se proti myšlence společenské smlouvy.

V 19. století byl konzervatismus v opozici k liberalismu a demokracii. Na liberalismu kritizoval přílišný důraz na svobodu, která má za důsledek sobecké jednání jednotlivce v neprospěch celku; demokracii její náplň, neboť si nedokázal představit, že by si lidé mohli vládnout sami.

(Ve 20. století došlo k rozdělení konzervatismu na dva proudy, které se dají charakterizovat rozdílným názorem na ekonomiku:

1. Tradiční - zdůrazňuje spíše sociální jistoty a snižování nezaměstnanosti, což je důležité pro zachování politické stability.

2. Libertariánský - sbližování konzervatismu a liberalismu. Orientuje se především na tržní ekonomiku. V podobě politického působení jde o Margaret Thatcherovou a Ronalda Reagana-thatcherismus a reagonomika znamená syntézu liberálních názorů na ekonomiku a konzervativních postojů v politice.

V politickém programu se soustřeďují na ochranu rodiny, která je pro ně základní sociální institucí (proti interrupcím, pornografii, zvýhodňování svobodných matek), na obranu společenského řádu(potírání kriminality, obchodu s drogami, extremismu).)

Nacionalismus

Ideologie upřednostňující politické, kulturní a ekonomické zájmy jednoho určitého národa. Formuloval se v 18. století (středověk nac. neznal) - Francie, Německo, Itálie; jako snaha o emancipaci národů v mnohonárodnostních státech, myšlenka národního sebeurčení. Hledá historické role a vyšší poslání národa. Nacionalismus vznikl jako vědomí příslušnosti k jednomu národu (většinou zejména vymezením se vůči národu jinému).

Stojí v opozici k liberalismu - jednotlivec se musí podřídit kolektivu - národu. Opírá se o národ a jeho podstatné znaky - zvyky, tradice, jazyk, kulturu, literaturu atd.

Nacionalismus se projevuje ve třech oblastech: