Dějiny raného novověku 1520 - 1540

Svatá říše římská:

Stejně jako ve Španělsku zde vládne Karel V. (1519-1556). V tomto období probíhají boje na sever i na jih od Alp. Na severu zaujal Karel negativní postoj vůči reformaci. Na sněmu ve Wormsu (1521) nechal uvalit klatbu na Luthera. V roce 1524-5 propukla selská válka. Na jihu došlo ke dvěma už zmiňovaným válkám. První vyvrcholila roku 1525 vítězstvím u Pavie. Během druhé války, která skončila mírem v Cambrai (1529), dobyl Karel např. Řím či Milán (na určitou dobu). Ještě před tím mírem se smířil s papežem (Papež vystupoval v druhé válce jako jeho protivník). Ten ho poté roku 1530 v Bologni korunoval na císaře (poslední korunovace císaře papežem). Ve stejném roce také svolal sněm do Augšpurku, kde chtěl odstranit církevní roztržku. Zde Karlovi předložili protestanté Augšpurskou konfesi a odmítali od ní ustoupit. Karel nepotvrdil konfesi a tak o rok později (1531) vzniká šmalkaldský spolek. Pozice Habsburků v tu chvíli ohrožovali Turci, postupující na Balkáně a tak mu nezbývalo nic jiného než v Norimberku vyhlásit náboženský mír. Rozhodnout se mělo na nejbližším koncilu. Říše je v této době centrem náboženského zápasu. Působí zde osobnosti jako Luther, Münster, Kalvín či Erasmus Rotterdamský. V severní polovině Německa se šíří Luteránství, v Severním Nizozemí a Švýcarsku to teprve bude Kalvinismus, ale to je spíše až v dalších období. Jižní části Německa zůstává nadále katolická.

Zbytek světa:

Pro nás je nejdůležitějším okamžikem Bitva u Moháče (1526). V té umírá Ludvík Jagelonský. Na český trůn je zvolen Ferdinand I. Habsburský (bratr Karla, korunován 1527). Důvodem zvolení bylo, že Ferdinand přislíbil peníze (pokladna byla po vládě Ludvíka v zuboženém stavu) a navíc byl manželem Anny Jagelonské. Většinu slibů však nesplnil. Těžší měl pozici v Uhrách, kde je jeho soupeřem Jan Zápolský. Na severu je zlomem rozpad Kalmarské unie (1523). Gustav I. Vasa zde od roku 1521 vede jako regent Švédska odpor proti dánskému králi Kristiánovi II. Sám Gustav je označován dnes Švédy za otce vlasti. V Rusku nastupuje roku 1533 Ivan IV., ale zatím vládne jako regentka jeho matka Jelena (do roku 1538). V Osmanské říši vládne Sulejman Nádherný (1520-1566). Byl to velmi působivý vládce. Zajímal se o mnoho věcí (poezie, próza, filosofie…). Také však o vojenské výpravy. Hned v roce 1521 dobyl Bělehrad. O pět let později porazil křesťanské vojsko u Moháče. Obsadil velkou část Uher, včetně Budína. V roce 1529 oblehl Vídeň. Svoji výbojnou politiku neuplatňoval pouze na Balkáně. V roce 1522 po obléhání dobyl ostrov Rhodos. Místní Johanité se přestěhovali na Maltu. Ve 30. letech také porazil ve válce Peršany.