Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Dějiny raného novověku 1660 - 1680

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (17,4 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

1660 – 1680 Úvod: Na první pohled relativně klidné období, které je však protkáno lokálními konflikty napříč celou Evropou. Také je to velmi literárně plodné období. Za zmínku určitě stojí Grimmelshausenův Simplicissimus (1668), Miltonův Ztracený Ráj (1667), Molierův Misantrop (1666) či teologické traktáty (1670) od Spinozy. Z malířů můžeme zmínit Rembrandta a jeho Židovskou nevěstu z roku 1668. Anglie: Období začíná roku 1660 restaurací monarchie a vracení dynastie Stuartovců (za vydatné pomoci generála Moncka) na anglický trůn (Karel II. 1660 - 1685). Karel vyhlásil všeobecnou amnestii na provinilce z období republiky (výjimku tvořili jedinci, co se podíleli přímo na vraždě jeho otce Karla I. 1649). Za zmínku po té stojí rok 1662, kdy byla založena Královská vědecká společnost v Londýně. Obtížnou zkouškou prošla Anglie roku 1665, kdy propukl velký mor v Londýně, na který o rok později navázal ještě požár. V této době také probíhá druhá válka s Nizozemím (1665-1667). Zpočátku vítězí Angličané, kteří se zmocňují Nového Amsterodamu (New York), ale po překvapivém výpadu (1667) Nizozemců proti proudu Temže a potopení velké části anglické flotily je uzavřen roku 1667 mír. V 70. letech začal mít Karel problémy s parlamentem, který se obával příliš přívětivému postupu vůči katolíkům. Ty vyvrcholily, když v roce 1672 opět propukli boje s Nizozemím. Parlament odmítl boje financovat a o dva roky bylo uzavřeno příměří Westminsterským mírem. Za zmínku stojí dva dokumenty Test Act (1572) a Habeus Corpus Act (1579). První je zákon o služební přísaze, druhý byl zákonem o ochraně osobnosti (král nemohl bezdůvodně zavírat). Karlovi se v tomto období nedaří počít potomka a tak se schyluje k nástupnictví jeho bratra, katolíka, Jakuba II. Francie a Nizozemí: Po celé období zde vládne Ludvík XIV. V roce 1661 umírá nejvlivnější muž - Mazarin. Na ministerský post místo něj nastupuje Colbert, který musí řešit naprosto katastrofální finanční situaci. Začíná být plně uplatňována teorie merkantilismu (důraz na vývoz). Začíná také nabývat podob Ludvíkova útočná politika. V roce 1667-8 vpadla jeho vojska do Flander (Španělské Nizozemí), kde uplatňoval nároky své ženy Marie Terezy z rodu španělských Habsburků. V roce 1672 následoval vpád do Nizozemí. Nizozemci uplatnili taktiku protržení hrází (souvisí to s boji s Anglii v minulém odstavci). Nastaly vyčerpávající války, kdy se Francii nepodařilo dobýt celé Nizozemí a tak došlo v roce 1678 k míru v Nijmegenu. Za zmínku stojí nástup Viléma III. Oranžského do funkce místodržícího v Nizozemí po de Wittovi. Tento muž se v roce 1677 stal manželem Marie Stuartovny (dcera Jakuba II. Stuarta). Díky tomu se později stane králem Anglie (1688). Na konci námi sledovaného období dochází k reuniím na francouzské rýnské hranici, které budu popisovat v dalším období (1683-4 vrchol). Španělsko a Portugalsko: Do roku 1665 vládne ve Španělsku Filip IV. Konec jeho vlády je ve znamení bojů s Portugalskem (1661-5). Zanechává po sobě teprve čtyřletého syna Karla. Ten se zapíše do dějin jako Karel II. Španělský. Jedná se o posledního španělského krále z rodu Habsburků. Karel měl od mala fyzické i psychické problémy. Do roku 1677 politice dominuje jeho matka Marie Anna Habsburská, po té na dva roky jeho nevlastní bratr Juan José de Austria a po té opět jeho matka. Jeho matka byla příznivcem dobrých vztahu s rakouskými Habsburky, zatímco nevlastní bratr zase spíše tíhnul k Francii. V Portugalsku vládne Alfons VI. Střední Evropa: Císařem je Leopold I. Od roku 1663 je stále zasedání sněmu v Řezně. V letech 1663-4 probíhá čtvrtá rakousko-turecká válka. V této válce se Turci dostali až na Moravu. V Horních Uhrách dobyli pevnost Nové zámky. Rakouské vojsko nakonec zvítězilo v bitvě u Sv. Gotthardu roku 1664, Leopold však nebyl ve finanční situaci, aby vítězství nějak využil a uzavřel mír ve Vašváru (nevýhodný, nechal Turkům např. Nové Zámky či Sedmihradsko). V důsledku tohoto míru v Uhrách propuklo Wesselényiho povstání, které bylo potlačeno až roku 1670. Zmínit také můžeme založení Hamburské opery roku 1678 či selské bouře v Čechách o dva roky později, které nakonec vyústili robotním patentem, který omezoval robotu na 3 dny v týdnu (moc si nepomohli). Zbytek světa: Války probíhají na severu. Např. dánsko-švédská válka (1675-1679). Na začátku období ve Švédsku nastupuje Karel XI. Tento panovník také začal tzv. Skanskou válku. V té se mu podařilo udržet rozsáhlé území na úkor Dánska (Kristián V.). Jednalo se o absolutistického vládce. Švédsko bylo tradičním spojencem Francie. V Dánsku vládne Frederik III. a od roku 1670 již zmiňovaný Kristián V. V Rusku pokračuje až do roku 1676 vláda Alexeje I. V 60. letech vede úspěšné boje s Polskem. Získává západ Ukrajiny či oblast Smolensku. V letech 1668 až 1671 probíhá povstání Stěpana Razina. Razin byl nakonec popraven. Po Alexejovi nastupuje jeho bratr Fjodor III. Ten během své krátké vlády uzavřel příměří s Polskem a zavedl vůbec první sčítání lidu v Rusku. V Polsku vládne Jan Kazimír II. Vasa (do roku 1668-9) a Michal I. Korybut do roku 1674. Jana Kazimíra potkalo roku 1665 povstání, po kterém ztratil reálnou moc a nakonec roku 1668 abdikoval. Občanská válka opět propukla v roce 1672 a během ní umírá i Michal I. Zapojují se také Turci. V této válce se roku 1674 vyznamenává v bitvě u Chotimi (proti Turkům) Jan Sobieski. Ten se také stává králem jako Jan III. Sobieski. Tomu se daří uzavřít roku 1676 mír s Turky. V Osmanské říši vládne svoji dlouhou vládou Mehmed IV. O tureckých válkách už jsem psal, tak pouze zmíním osobnost Mehmeda Köprüliho, což byl osmanský úspěšný velkovezír.

Témata, do kterých materiál patří