Dějiny raného novověku 1660 - 1680

1660 – 1680

Úvod:

Na první pohled relativně klidné období, které je však protkáno lokálními konflikty napříč celou Evropou. Také je to velmi literárně plodné období. Za zmínku určitě stojí Grimmelshausenův Simplicissimus (1668), Miltonův Ztracený Ráj (1667), Molierův Misantrop (1666) či teologické traktáty (1670) od Spinozy. Z malířů můžeme zmínit Rembrandta a jeho Židovskou nevěstu z roku 1668.

Anglie:

Období začíná roku 1660 restaurací monarchie a vracení dynastie Stuartovců (za vydatné pomoci generála Moncka) na anglický trůn (Karel II. 1660 - 1685). Karel vyhlásil všeobecnou amnestii na provinilce z období republiky (výjimku tvořili jedinci, co se podíleli přímo na vraždě jeho otce Karla I. 1649). Za zmínku po té stojí rok 1662, kdy byla založena Královská vědecká společnost v Londýně. Obtížnou zkouškou prošla Anglie roku 1665, kdy propukl velký mor v Londýně, na který o rok později navázal ještě požár. V této době také probíhá druhá válka s Nizozemím (1665-1667). Zpočátku vítězí Angličané, kteří se zmocňují Nového Amsterodamu (New York), ale po překvapivém výpadu (1667) Nizozemců proti proudu Temže a potopení velké části anglické flotily je uzavřen roku 1667 mír. V 70. letech začal mít Karel problémy s parlamentem, který se obával příliš přívětivému postupu vůči katolíkům. Ty vyvrcholily, když v roce 1672 opět propukli boje s Nizozemím. Parlament odmítl boje financovat a o dva roky bylo uzavřeno příměří Westminsterským mírem. Za zmínku stojí dva dokumenty Test Act (1572) a Habeus Corpus Act (1579). První je zákon o služební přísaze, druhý byl zákonem o ochraně osobnosti (král nemohl bezdůvodně zavírat). Karlovi se v tomto období nedaří počít potomka a tak se schyluje k nástupnictví jeho bratra, katolíka, Jakuba II.

Francie a Nizozemí:

Po celé období zde vládne Ludvík XIV. V roce 1661 umírá nejvlivnější muž - Mazarin. Na ministerský post místo něj nastupuje Colbert, který musí řešit naprosto katastrofální finanční situaci. Začíná být plně uplatňována teorie merkantilismu (důraz na vývoz). Začíná také nabývat podob Ludvíkova útočná politika. V roce 1667-8 vpadla jeho vojska do Flander (Španělské Nizozemí), kde uplatňoval nároky své ženy Marie Terezy z rodu španělských Habsburků. V roce 1672 následoval vpád do Nizozemí. Nizozemci uplatnili taktiku protržení hrází (souvisí to s boji s Anglii v minulém odstavci). Nastaly vyčerpávající války, kdy se Francii nepodařilo dobýt celé Nizozemí a tak došlo v roce 1678 k míru v Nijmegenu. Za zmínku stojí nástup Viléma III. Oranžského do funkce místodržícího v Nizozemí po de Wittovi. Tento muž se v roce 1677 stal manželem Marie Stuartovny (dcera Jakuba II. Stuarta). Díky tomu se později stane králem Anglie (1688). Na konci námi sledovaného období dochází k reuniím na francouzské rýnské hranici, které budu popisovat v dalším období (1683-4 vrchol).