Dějiny raného novověku 1660 - 1680

Španělsko a Portugalsko:

Do roku 1665 vládne ve Španělsku Filip IV. Konec jeho vlády je ve znamení bojů s Portugalskem (1661-5). Zanechává po sobě teprve čtyřletého syna Karla. Ten se zapíše do dějin jako Karel II. Španělský. Jedná se o posledního španělského krále z rodu Habsburků. Karel měl od mala fyzické i psychické problémy. Do roku 1677 politice dominuje jeho matka Marie Anna Habsburská, po té na dva roky jeho nevlastní bratr Juan José de Austria a po té opět jeho matka. Jeho matka byla příznivcem dobrých vztahu s rakouskými Habsburky, zatímco nevlastní bratr zase spíše tíhnul k Francii. V Portugalsku vládne Alfons VI.

Střední Evropa:

Císařem je Leopold I. Od roku 1663 je stále zasedání sněmu v Řezně. V letech 1663-4 probíhá čtvrtá rakousko-turecká válka. V této válce se Turci dostali až na Moravu. V Horních Uhrách dobyli pevnost Nové zámky. Rakouské vojsko nakonec zvítězilo v bitvě u Sv. Gotthardu roku 1664, Leopold však nebyl ve finanční situaci, aby vítězství nějak využil a uzavřel mír ve Vašváru (nevýhodný, nechal Turkům např. Nové Zámky či Sedmihradsko). V důsledku tohoto míru v Uhrách propuklo Wesselényiho povstání, které bylo potlačeno až roku 1670. Zmínit také můžeme založení Hamburské opery roku 1678 či selské bouře v Čechách o dva roky později, které nakonec vyústili robotním patentem, který omezoval robotu na 3 dny v týdnu (moc si nepomohli).

Zbytek světa:

Války probíhají na severu. Např. dánsko-švédská válka (1675-1679). Na začátku období ve Švédsku nastupuje Karel XI. Tento panovník také začal tzv. Skanskou válku. V té se mu podařilo udržet rozsáhlé území na úkor Dánska (Kristián V.). Jednalo se o absolutistického vládce. Švédsko bylo tradičním spojencem Francie. V Dánsku vládne Frederik III. a od roku 1670 již zmiňovaný Kristián V. V Rusku pokračuje až do roku 1676 vláda Alexeje I. V 60. letech vede úspěšné boje s Polskem. Získává západ Ukrajiny či oblast Smolensku. V letech 1668 až 1671 probíhá povstání Stěpana Razina. Razin byl nakonec popraven. Po Alexejovi nastupuje jeho bratr Fjodor III. Ten během své krátké vlády uzavřel příměří s Polskem a zavedl vůbec první sčítání lidu v Rusku. V Polsku vládne Jan Kazimír II. Vasa (do roku 1668-9) a Michal I. Korybut do roku 1674. Jana Kazimíra potkalo roku 1665 povstání, po kterém ztratil reálnou moc a nakonec roku 1668 abdikoval. Občanská válka opět propukla v roce 1672 a během ní umírá i Michal I. Zapojují se také Turci. V této válce se roku 1674 vyznamenává v bitvě u Chotimi (proti Turkům) Jan Sobieski. Ten se také stává králem jako Jan III. Sobieski. Tomu se daří uzavřít roku 1676 mír s Turky. V Osmanské říši vládne svoji dlouhou vládou Mehmed IV. O tureckých válkách už jsem psal, tak pouze zmíním osobnost Mehmeda Köprüliho, což byl osmanský úspěšný velkovezír.