15. Antická písma

15. Antická písma

• počátky – 500 př. n. l.

Archaická kapitála

• majuskulní písmo na archeologických psacích látkách

• vzniká z ní kvadrátní (čtvercová, 200 př. n. l.) a rustická kapitála (obdélníková, 200 př. n. l.) a starší římská kurziva (?, 100 př. n. l., majuskulní)

Scriptura monumentalis, Scriptura quadrata – kvadrátní kapitála

• výrazné zakončení: patka = serif

• čtvercový tvar písma, majuskulní

• nemá písmeno U ani J

• v 1. st. př. n. l. střídání slabých a silných tahů

• Vergilius Augustus – 4. st. n. l.

Scriptura actuaria – rustická kapitála

• majuskulní

• malované štětcem – kodexové písmo, existuje i sochařská varianta

• užší, mají výrazné obloučkovité serify a tahy svírají úhly 45-50 stupňů

• nemá písmeno U ani J

• Vergilius Palatinus – 4. st. n. l.

Starší římská kurziva

• majuskulní písmo, vznik kolem roku 100 př. n. l.

Mladší římská kurziva, též minuskulní kurzíva

• navazuje na starší ř. k., ale ve 4 linkovém systému; od 3. století n. l.

• vznikají z ní všechny tzv. národní písma na evropském kontinentě

• nejstarší minuskulní písmo

Unciála

• vznik ve 3. st. n. l.

• důležitá pro vývoj polounciály a mladší římské kurzivy

• obloučky místo úseček, majuskulní

• místo V je U

• A vypadá jako malé a (je kosmé), D vypadá jako malé d (je kosmé), E jako e

• kulaté M (jak horizontálně obrácená řecká omega)

• Palimpsest: Cicero: De re republica → komentář sv. Augustina k žalmům – 7. / 8. století

• zlomek evangelia sv. Marka z 6. st. přenesený za Karla IV. do Čech

Polounciála

• navazuje na unciálu, odvozená z písem kurzivních

• přechodný typ písma, mísí se tvary majuskulní s minuskulními (b, d, f, h), jiné jsou pro ni typické (a, g, n, r, s)

• už nemá kulaté M, vypadá jako m

• klasické je pro ni kyjovité zakončení dříků písmen B, D, H a L

• kodex sv. Hilaria De Trinitate z období těsně před rokem 510

• 5. – 9. stol., těžiště v 8. století