Spolkový život v 19. století + výstavy

Spolkový život v 19. století + výstavy

spolek Sokol

• vznik (leden 1862) byl spojen s rozvojem moderního českého spolk. hnutí jako projev probouzející se občanské aktivity, která přispěla k formování veřejného života

• v čele stáli představitelé demokratické části politiky → hnutí mobilizujícím prvkem širokých vrstev národa

• tělesná kultura vstoupila do novodobé české prům. společnosti jako jeden z jejích důležitých prvků

• v první pol 19.stol. tělocvik výsadou šlechty a zámožnějšího měšťanstva

• první místo v Praze, kde se prováděly cviky podle metody Švéda Petra Henrika Linga byl Ortopedický ústav lékaře J. Hirsche (jeho tělocvičná soustava vycházela z předpokladu zdravého těla a ducha)

• vedle tělocviku v uzavřených kroužcích se pořádala i veřejná ukázková cvičení; ze skupiny, k níž patřil i Miroslav Tyrš se vytvořilo jádro budoucího Sokola

• hlavním podnětem založení byl vznik podobného spolku ve Vídni

• zpočátku ve spolku působili Češi i Němci, ale kvůli donátorovi spolku (bankéř Seutter z Lötzenu), který chtěl přispívat jen na německý spolek, se záležitost vyhrotila do podoby národnostního boje → tehdy se M. Tyrš a J. Fügner rozhodli vytvořit svébytný český tělocvičný spolek

• 17. 12. 1861 požádal Julius Grégr požádal Císařské a královské místodržitelství o povolení vzniku + doplnění stanov → 27. 1. 1862 vznikla Tělocvičná jednota pražská-Sokol (ve stejném čase vznikl i němický spoek Deutscher Turnverein)

• spolek konal kromě pravidelných cvičení také výlety a společenské zábavy

• znakem – sokol v letu jako provev sympatií čes. národa s osvobozeneckým bojem Jihoslovanů, jež své hrdiny zvali sokoly

• spolek vydal publikaci Pravidla tělocvičné jednoty Pražské Sokol

• Tyrš vypracoval Základy tělocviku (cvičení získala i metodickou a vědeckou základnu)

• je zřejmé, že mnoho sokolů vstupovalo do jednoty ne proto, aby cvičili, ale proto, že hledali nějakou základnu pro vlastenecké české hnutí → proto dvě skupiny (politické poslání spolku vedl R. Thurn-Taxis a J. Grégr v duchu mladočeského programu a druhá strana okolo Tyrše a Fügnera odmítala politické zaměření spolku)→časté střety mezi oběma skupinami

• v 1868, v době řečnických táborů a lidobých poutí, byl Sokol pod policejním dohledem (avšak se účastnili protestů proti dualismu atd.)

• 70. léta 19. stol. – Sokol v krizi→probuzení až v 80. letech, kdy se ustavovaly spolky nově vznikajících sportů (cyklistiky, turistiky, veslování, lyžování, tenisu, bruslení, jezdectví aj.)

• 18. 6. 1882 se konala jubilejní slavnost na Střeleckém ostrově v Praze (účast 1600 sokolů z Prahy a 76 venkovských jednot)

• Fügner navrhl oslovení členů mezi sebou bratře a sestro + kroj i prapor připravil Josef Mánes

• heslem bylo Tyršovo Tužme se! a pozdravem Tonnerovo Nazdar; oblíbenou písní byla národní Hej, Slované

• velký ohlas díky Sokolu měla myšlenka novodobých olympijských her, kterou podpořil Jiří Stanislav Guth-Jarkovský (spolupracoval od 1864 s Mezinárodním olympijským výborem a 1866 pomohl ke vzniku Českého výboru pro olympijské hry)

• přelom 19. a 20. století – vznikla řada sportovních klubů a svazů (1901 Český fotbalový svaz)

• vedle Sokola vznikaly i další organizace: 1903 Svaz dělnických tělovýchovných jednot, na Moravě obdobný spolek jako Sokol a to Orel, k sokolství se přidružilo i skautské hnutí (zakl. Ant. Fr. Svojsík)