111. Metrologické systémy v českých zemích – základní rysy

111. Metrologické systémy v českých zemích – základní rysy

• v písemných pramenech je zmínka o některých měrných jednotkách až od 11. století

• musíme předpokládat užívání již na stavbách profánních (hradiště, opevnění,aj.)i sakrálních stavbách (kostely) z 9. stol.

• přibližně od 11. století se objevuje určitý systém délkových měr (dlaň, prst, loket, stadium), jednotek hmotnosti (libra, marka-hřivna) a měr dutých (měřice, korec), které navazují na antickou měrnou soustavu, ale metrický převod není přesně určitelný

• nutno upozornit na výjimečnost českého lokte (0.5914 m) v celé Evropě, neboť odpovídá dvěma římským stopám

• od přelomu 12. a 13 století se plošné míry na rozdíl od délkových, hmotnostních a dutých, se musely ustavovat od základu

• plošné vymezení se stabilizovalo zavedením trojpolního systému hospodaření, avšak v 13. – 18. století byly odlišné způsoby měření, odlišná terminologie a závislost pozemku na kvalitě půdy

• utváření měrné soustavy tedy probíhalo v 13. – 14. století a její úplnosti vyhovující potřebám feudální ekonomiky se dosáhlo na počátku 15. století

• v Čechách převládla u délkových a hmotnostních mír tzv. pražská míra

• v mírách plošných a dutých se v Čechách a na Moravě uplatňují ještě regionální a místní zvyklosti

• na Moravě, která měla zvláštní postavení v rámci státu, probíhal vývoj stejně jak v Čechách až do 15. století, a ačkoliv se míry brněnské neodlišovaly nějak zvlášť od pražských, nelze je přesně určit, avšak je nepochybné, že se odlišovali od měr olomouckých

• kronika Václava Hájka z Libočan přináší ucelenou soustavu českých měrových jednotek z roku 1541

• Šimon Podolský z Podolí byl pověřen zemským sněmem a vytvořil seznam měr a vah, který vyšel v podobě knížky a vydal jej Samuel Globic v roce 1683

• v době po třicetileté válce docházelo k postupné stabilizaci měrného systému v Čechách

• prvním unifikujícím počinem v hranicích korunních bylo zavedení vídeňské měrné= jednotky ve Slezsku roku 1750 a od roku 1758 i na Moravě, avšak tam platil olomoucký systém a ten se od vídeňského moc neodlišoval

• hlavními rysy dolnorakouského systému byl vnitřní nejednotnost a neexistoval zde i žádný pravidelný interval mezi jednotkami

• samostatná Československá republika se stala v roce 1922 signatářem mezinárodní konvence měr a vah a v roce 1929 získala i platiniridiové měřidlo, je členem Generální konference pro míry a váhy a totéž platí i pro ČR, spolupodílí se i na rozhodnutích této konference