Klíčoví myslitelé středověké filozofie II.– Albertus Magnus, Akvinský a další…

Klíčoví myslitelé středověké filozofie – Albertus Magnus, Akvinský a další…

Albertus Magnus (= Albert Veliký) 1193 nebo 1207 - 1280

Život:

- Albert z Bollstadtu pocházel ze šlechtického rodu

- na univerzitě v Padově studoval „svobodná umění“ – přírodovědu, medicínu a Aristotelovu filozofii (tehdy ještě nebyla církví uznána), poté studoval teologii na univerzitě v Bologni

- vstoupil do dominikánského řádu

- na teologické škole vyučoval filosofii a teologii – jako učitel velmi oblíben

- 1260 jmenován biskupem v Řezně

- na vlastní žádost z úřadu uvolněn

- posledních dvacet let strávil v Kolíně v klášterní odloučenosti a žil jen vědeckou a spisovatelskou prací

-současníci mu propůjčili čestný přídomek Veliký a titul „doktor universalis“ = universální učenec

- lidová víra mu pro jeho přírodovědecké znalosti připisovala dokonce nadpřirozené vědění

- nashromážděný materiál chtěl Albert kriticky zhodnotit a zformovat v jednotný systém ve své SUMĚ TEOLOGICKÉ, kterou však tento největší německý scholastik už sám nedokončil. Dokázal to jeho velký žák Tomáš Akvinský. Ten završil to, co Albert jako průkopnický zakladatel započal. Bez Alberta by Tomášovo dílo nebylo myslitelné.

Spisy:

• celkem 21

• velká část díla jsou komentáře k Aristotelovi

• Albert byl první, kdo svým současníkům odkryl všechny části aristotelské filosofie, včetně jejich arabských a židovských komentátorů

Tomáš Akvinský asi 1225-1274 – období vrcholné scholastiky

Život:

• narodil se jako syn hraběte Laudulfa z Aquina

• v pěti letech dán na výchovu k benediktinům

• univerzita v Neapoli – studium svobodných umění

• 1244 vstoupil do dominikánského řádu, rodina nesouhlasila s jeho rozhodnutím (dokonce zajat sourozenci), ale jeho rozhodnutí bylo nezlomné (podařilo se mu uprchnout)

• Od 1252 vyučuje v Paříži, Římě a Neapoli

• 1259-1268 ve službách papeže Urbana VI.

• umírá cestou na lyonský koncil

• 1323 prohlášen za svatého

• Od 1879 tomismus oficiální filosofií katolické církve

- v rámci scholastiky se zařazuje na stranu realistů

- hlavní téma: spor o univerziália

- hledání vztahu mezi obecným a jedinečným

- př. Byl dříve pojem židle nebo židle sama?

* Realisté tvrdí, že dříve byl pojem a až pak dotvořena věc

* Nominalisté tvrdí, že nejdříve byla věc a až pak pojem (= nomen – jméno)

Dílo: - lze rozdělit do několika skupin

• Komentáře k Aristotelovi

• Menší filosofické spisy

• Souhrnné teologické výklady

- dvě z nejdůležitějších děl: Komentář ke knihám sentencí Petra Lombardského, SUMA TEOLOGICKÁ

• Takzvané questiones

• Menší spisy ke křesťanské dogmatice

• Apologetická díla

- díla, která slouží obraně křes´tanské víry (SUMA PROTI POHANŮM – namířena hlavně proti Arabům atd.)

• Spisy k filosofii práva, státu a společnosti

• Spisy o řádu a řádových pravidlech

• Exegetické spisy k výkladu Písma svatého