52. Vnější znaky tištěné knihy – písmo, výzdoba (grafické techniky)

52. Vnější znaky tištěné knihy – písmo, výzdoba (grafické techniky)

• grafická podoba každého tisku souvisí s jeho obsahem a ten zase s celkovým posláním publikace

• první plody knihtisku byly bez ilustrací, výtvarnou podstatu tvořilo jen písmo, iniciály a celková úprava tištěné strany, šlo především o napodobení rukopisného kodexu

Písmo:

• česká bastarda – písmo s kurzívními prvky, jehož původ je nutné hledat ve Francii, jsou pro ni typické nápadné výběžky dříků písmen a poměrně velké zdobnost, vyskytuje se v tisku od druhé poloviny 15. století jen do 20. let 16. století, tiskly se jí především české prvotisky

• textura – používaná především pro liturgické knihy, má výraznější gotické prvky, monumentální ráz, kombinaci silných a tenkých linií, byla jí vytištěna např. nedatovaná plzeňská Agenda Pragensia a kalendář Pražského misálu

• rotunda – písmo s italskými prvky, které přišlo spolu s tiskaři z Německa, a jehož vztah k rukopisnému písmu je již uvolněn

• švabach norimberského původu – užíván v Praze od r. 1493 Tiskař Korandy a v Plzni r. 1498 Mikuláš Bakalář

  Dvoubarevný tisk:

• zdobný a zároveň funkční prvek, v černé a červené barvě, šlo o napodobování rukopisů, a proto se u inkunábulí setkáváme nejprve se spoluprací rubrikátora – vyznačoval červenou barvou počátky kapitol i nových vět a velká písmena proškrtával svislou čarou

• už u nejstarších českých prvotisků vystřídal tuto ruční práci částečně dvoubarevný tisk, poprvé se u nás dvoubarevný tisk objevil v Arnoštových statutech

• Tiskař Žaltáře z r. 1487 a Martin z Tišnova v Kutnohorské bibli vkládali do lisu pro každou barvu zvlášť

• Typografické ozdůbky

• sloužily k doplňování neplného řádku na konci odstavce, používal je již tiskař Kroniky trojanské a obdobné ozdůbky se objevují i v dalších tiscích prvního plzeňského období, v pražských tiscích se s nimi již nesetkáváme

  Iniciály

• výraznější zdobný prvek

• také v inkunábulích se často domalovávaly ručně, na rozdíl od rukopisů byly zřídka iluminované

• pokud byl prvotisk vyzdoben s náročností podobnou rukopisům, šlo pouze o některé exempláře zvláštního určení

• jinak se na místo vynechané pro iniciálu vkreslovala jen jednoduchá červená a modrá ozdobná začáteční písmena

• i tiskaři našich nejstarších prvotisků vynechávali v tisku místo v textu pro ruční iniciálu, čtverec ve výši dvou i více řádek, podle funkčního umístění a tedy velikosti iniciály

• jako pomocné písmeno bývalo do tohoto místa natištěno příslušné malé nebo velké písmeno chlebové sazby tzv. reprezentanta

• leckdy nebyla ruční iniciála provedena a tak zůstala nezakryta a fungovala místo ní

• často byly umisťovány do téže knihy také některé iniciálky nebo nezdobené verzálky tištěné

• tato praxe asi pramenila z nevelkých zásob jejich grafického materiálu, jedna velká tištěná iniciála, přes 8 řádek, je už v prvním – konturové písmeno P

• protože mohla být výtvarná výzdoba jednotlivých exemplářů téhož prvotisku rozdílná, nemělo by se mluvit o duplikátech

• tištěné iniciály se objevují v některých tiscích plzeňských i pražských

• zvláštní upoutávací funkci měly iniciály v minucích, jež vesměs chtěly každý rok překvapit novou grafickou úpravou

• funkční úlohu měly v kalendářích také dřevořezy s personifikovanými podobami planet vládnoucích danému roku

• první titulní list – věnovaný jen názvu – uvedla do moravského knihtisku brněnská tiskárna Stahelova-Preinleinova v díle J. J. Canise De modo studenti (1488) a do českého Tiskař Konradova Traktátu o velebné svátosti oltářní z r. 1493

• tiskařův signet – reprezentační značka, která ovšem nebyla předepsaná, takže ji kladl do svých výrobků jen podle své vlastní volby

• zde se tiskaři přikláněli k motivům signetů významných evropských dílen a různě je přizpůsobovali

• v našich zemích se objevují podvakrát – v Plzni v Novém zákoně kladeném do r. 1475 a v Olomouci u Konrada Baumgartena r. 1500

  Ilustrace

• v tištěné knize bylo nutno vyřešit otázku jejich mechanické výroby, dokonale posloužil dřevořez, což vyhovovalo ze dvou důvodů: tisk z výšky – obdobného charakteru jako typografické vazba a technika poměrně laciná

• vstupuje do našich prvotisků současně v Praze i v Brně

• za první tištěnou ilustrovanou pražskou knihu považujeme Ezopa život s fabulemi z lisu Severinova-Kampova už 1487 nebo 1488 – známe jen zlomek zkušebního nátisku se dvěma dřevořezovými ilustracemi

• přejímání dřevořezů a pořizování jejich kopií bylo v té době běžné a nepokládalo se za plagiát

• kopírování vyžadovalo řemeslnou zručnost, bylo snadnější napodobovat původní řez tak, jak se jevil zraku, vznikalo často po otisku nového štočku vyobrazení zrcadlově obrácené