7. Dějiny starověkých Athén v klasické době - základní teze

ŘECKO

7. DĚJINY STAROVĚKÝCH ATHÉN V KLASICKÉ DOBĚ

Základní teze:

1. základní charakteristika zahraniční politiky Athén:

- Řecko-perské války (viz tematický celek Klasické období řeckých dějin),

- První athénský námořní spolek a athénská námořní říše (478/477 - 404 př. n. l.):

- jiný název – délský spolek, spolkové shromáždění se scházelo a hlavní pokladna spolku se nacházela na ostrově Délos, v antických pramenech bylo uskupení nazýváno Athéňané a jejich spojenci, hlavním cílem byl společný boj proti Peršanům,

- členy spolku se stalo v počátcích kromě Athéňanů několik desítek řeckých států, spojenci zpočátku zůstávali autonomní, všichni měli rovnoprávné zastoupení ve shromáždění spolku, do spolkové pokladny odevzdávali každoroční příspěvek - foros, státy se silným loďstvem platili v lodích (triérách, trojveslicích),

- hegemonem spolku byly Athény, měly vrchní velení a v jejich rukou byla i pokladna,

- úspěchy spolku vedly k zvětšování počtu členů (k polovině 5. století dvě stě), mezi spojenci se však postupně začala projevovat nespokojenost kvůli násilnému jednání Athéňanů, po uzavření Kalliova míru roku 449 př. n.l. spolek splnil cíl, mnoho spojenců chtělo ze spolku vystoupit, ale spolek (symmachie, syn-spolu, s, machomai-bojovat) zůstal pod nátlakem Athén zachován a následně byl zcela využíván ve prospěch Athéňanů,

- došlo k přetvoření spolku v athénskou námořní říši, foros se proměnil v daň, Athéňané peníze spojenců otevřeně využívali k budování města, dosazovali do zejména odbojných měst své posádky a zvláštní úředníky, nastolovaly demokratické režimy, zakládali ve městech tzv. klérúchie (nová podoba řeckých kolonií, klérúchové byli athénskými občany, ale získali v obcích příděly půdy,

- vztah spojenců k Athénám byl různorodý, některé státy také profitovaly z existence říše (např. jejich občané sloužili ve společném vojsku, došlo k potlačení pirátství v Egeidě), jiné státy k nim měly nepřátelský vztah),

- konec spolku a říše je spojen s porážkou Athén v peloponéské válce v roce 404 př. n. l., jeho rozpuštění bylo jednou z podmínek uzavření míru,

- Peloponnéská válka (viz tematický celek Klasické období řeckých dějin),

- Druhý athénský námořní spolek: po vzniku protispartské koalice a vzestupu Théb využili Athéňané příznivou situaci a roku 378/377 př. n. l. založili Druhý athénský námořní spolek, počet jeho členských byl asi okolo 60, ve spolku nebyl vybírán foros a Athéňané se zavázali nezasahovat do vnitřních poměrů spojeneckých obcí, přesto však znovu docházelo k porušování tohoto opatření, takže se nakonec po spojenecké válce (357-355 př. n. l.) prakticky spolek rozpadl,

- Athény a Makedonie: Athény si uvědomovaly rozpínavost makedonského státu za Filippa II. a snažili se proti němu nejprve vojensky vystoupit, když si však postupně podroboval území řeckých států a postupoval do středního Řecka, rozhodly se uzavřít s ním v roce 346 př. n. l. tzv. Filokratův mír, ten znamenal ztrátu athénského vlivu na severu Řecka,