Pohled etnografa na výzkum - metody

Pohled etnografa na výzkum - způsoby

• kvalitativní výzkumník musí vidět věci zasazené v jejich kontext

• badatel se musí seznámit i s tradicí pozorovacích studií, neboť i kvalitativní výzkum je sociálně lokalizovaný fenomén mající vlastní historii

• etnografův výzkum se projevuje v těchto oblastech: studie kmenů, subkultur, veřejného prostoru a organizací

Studie kmenů:

• vliv antropologie, chceme-li porozumět skupině lidí, je nutná delší doba pozorování – ponoření se do kultury na mnoho let, vyžaduje to naučit se tamní jazyk a účastnit se jejich sociálního života

• první takové studie již ve 20. letech 20. století (Malinowski – studie každodenního života na Trobriandských ostrovech)

• na první výzkumy mělo vliv koloniální vnímání domorodých kmenů, představa kulturní nadřazenosti Evropy – idea přírodních národů a primitivní víry – cizinec vnímán jako cosi, co stojí mimo náš svět (mimo svět bílé střední třídy) – vnímání rozdílu mezi jinou a západní kulturou je dobře vidět v románu Robinson Crusoe

• exotická kultura dříve hledána jen v zemích třetího světa, nebyl zájem zkoumat odlišnost na základě pohlaví, genderu…

• ne vše se dnes změnilo, chceme-li se zbavit koloniálního pohledu, je nutné vnímat jiné kultury v kontextu globalizovaného světa

• kognitivní antropologie – snaha pochopit, jak lidé vnímají svět prostřednictvím výzkumu, jak lidé mezi sebou komunikují (sem patří studie o významu mlčení, či o významu hovorů během pitek…)

• strukturální antropologie (Durkheim, Saussure) – formy chování vidí jako sociální fakt, který je součástí sociální organizace

  • výzkum Mary Douglas v Africe, kmen Lele – tento kmen uctívá mravenečníka – na jedné straně jsou tomuto zvířeti přisuzovány jisté lidské znaky (např. málo potomků), na druhé straně je symbolem nelidskosti, která je zavrhována, uctívání anomálních entit zvířete však tomuto kmeni dovoluje překročit své vlastí hranice, a tak se příslušníci tohoto kmene žení s dívkami jiných kmenů, což není obvyklé X Izraelité popisují překračování hranic jako pohromu

  • prase je v mnoha společnostech chápáno jako nečisté,neboť si s ním lidé spojují anomální představy – lidé se snaží vyhýbat nemorálnímu, proto je i prase považováno za nečisté

Studie subkultur:

• sociologická etnografie – rozmach ve 20. letech 20. století (Chicagská škola) – heslem je „zanechte učebnic a vyjděte do ulic“ – důraz na chování lidí uvnitř skupiny, společnosti

• dva proudy Chicagské školy:

  • sociologie městského života, výzkum pohybu obyvatel v průběhu času, mezi různými zóny města

  • studium deviantních skupin ve městě

• 50. léta – výzkum uživatelů drog (Backer)

  • čtyři fáze v procesu toho, co člověk musí udělat pro to, aby se stal kuřákem marihuany

    • přímé učení - lidé se marihuanu musejí naučit kouřit, učení rozdílů mezi kouřením tabáku a marihuany