83. Typy platebních prostředků, měna a další numismatické pojmy

83. Typy platebních prostředků, měna a další numismatické pojmy

• terminologie je většinou odvozena od oborů, v níž se mince projevuje jako objekt nebo funkce (právo, politická ekonomie, ekonomie, dějiny umění,atd.)

• peníze – prostředek směny různých druhů zboží, ale úlohu směnného úprostředku přijímaly v různých dobách různé prostředky, které se postupně redukovaly na dva kovy – zlato a stříbro (výjimečně v Rusku i platina), mají funkce: a) peníze jako míra hodnoty b) světové peníze c) platidlo d) oběživo e) prostředek tezaurace

• měna = určitý systém peněz, které plní výše uvedené funkce, v širším smyslu je měna druh celé peněžní soustavy a také peněžní jednotka, tj. určité množství stříbra nebo zlata = mince např.

• mince = kus kovu určitého tvaru, za jehož stříž a zrno ručí stát nebo vydavatel mince obrazem a opisem

• monometalismus = oběh jediného kovu, zlata či stříbra, bimetalismus = oběh mincí zlatých a stříbrných

• střížek = kus kovu, zpravidla okrouhlého tvaru, který je opatřen na líci i rubu ražbou, líc (avers) je ta strana mince, na které je vyznačen obrazem i písmem vydavatel mince (tzv. mincovní pán)

• ražba mince = výrobní proces uskutečňovaný v mincovně, jinak též ztvárnění aversu i reversu střížku

• fabrika mince = kvalita provedení ražby aversu a reversu mince

• typ mince = obrazová a textová totožnost lícních a rubních ražeb

• obraz na minci = jsou většinou obrazové motivy symbolické

• text = legenda na mincích se objevuje především v opisu mince, někdy také jako nápis v mincovním poli

• stříž = pojem označuje celkovou hmotnost mince, ve středověku značně kolísala, protože ražba probíhala al marco, tj. ze stanovené hmotnostní jednotky kovu byl ražen stanovený počet mincí, dnes zásada jednotné hmotnosti každého kusu

• jakost = také čistota mince je vyjádřena poměrem drahých kovů k tzv. náčistu v každé minci (zpravidla měď) a dochází k legátování = směšování kovů, 24 karátů = ryzí zlato, loty u stříbra, 16 lotů = ryzí stříbro

• zrno = nebo také jádro mince je množství drahého kovu v každém střížku

• hodnota mince = spočívá v druhu mincovního kovu a v hmotnosti mince

• papíroví platidla = jsou kreditními penězi, které uvádí do oběhu stát jako platidla s nuceným oběhem (= státovky) nebo emisní banka, jako bezúročné poukazy, ve kterých je slibována výplata buď drahým kovem, nebo devizami, zde se jedná o bankovky, dnes na celém světě jde všude o nucený oběh

Typy platidel:

• různé typy platidel jako důsledek zvláštních forem ekonomického procesu

• nejprve existovala směna zboží za zboží a teprve postupem vývoje civilizací dochází k užívání obecných ekvivalentů (peněz v obecném smyslu)

• postupně vývoj ustal na užívání drahého kovu (zlato, stříbro, elektron)

• první mince z 7. – 6. století z Lýdie a odtud se jejich užívání rozšířilo do kontinentálního Řecka

• v centrální Evropě se tvůrci mince stali Keltové

• původní měděná římská mince se později od roku 187 př. Kr. doplnila o minci stříbrnou (stříbrný denarius) a těsně před změnou letopočtu i k ražbě mince zlaté

• důsledkem rozpadu Impéria převzaly vývoj mincovnictví frančtí Karlovci a následně pak reformy Karla Velikého stanovily změnu římské libry na tzv. karolinskou libru, aby se dosáhlo parity s platnou byzantskou zlatou mincí (Triens)

• hmotnostním základem mince tedy byla karolínská libra od 9. – 11. století, výjimku tvoří anglická a severská marka

• ražba denárů trvala v Evropě podle diferenciované marky, která celou Evropu ovládla až do 13. století

• v 13. století byl také ražen benátský dukát

• benátské matapany byly ražené od konce 12. století

• ve 14. – 15. století byla ražena zlatá mince,ale nastává však úpadek a dochází k regionálním a sociálním soběstačným změnám

• během 15. – 16. století se objevuje tzv. kurantní mince, jež byla plnou hodnotou raženého drahého kovu, ale dochází také ke snahám razit těžší stříbrnou minci, ve střední Evropě nazývané zlatníkový groš, a nebo o málo později tolar

• během dalších století se projevovaly snahy o zavedení mědi jako základu mince, jenže tyto snahy sdkončily od 18. století, protože evropský trh směřoval k zlaté valutě, tedy větší pružnost, propojení a snadnou konverzi za hranicemi jednotlivých států

• Amerika má zcela odlišný vývoj než Evropa, také tam měly stříbrný dollar, dále měděné půlcenty, centy, atd.