Latinské a antické písmo

Vznik latinského písma, vývoj abecedy

Periodizace vývoje latinského písma

1. antické období

2. období tzv. národních písem

3. období karolinské minuskuly

4. období gotických písem

5. novověké období

majuskulní písmo – dvoulinkový systém (kapitální, unciální a polounciální)

minuskulní písmo – čtyřlinkový systém1 (karolinská minuskula, kurzíva, národní písma)

Vznik latinského písma

- prehistorie latinského písma: egyptské hieroglyfy

- fénické písmo: prakticky fonetická abeceda, 22 znaků (souhlásky), psala zprava doleva

- v 1. tisíciletí př. n. l. převzali fénickou abecedu Řekové – řecké písmo archaické

- vložili do abecedy znaky pro samohlásky

- směr zprava doleva – od 6. století př. n. l. Bustrofedon – liché a sudé řádky jsou psány střídavě zprava a zleva. Na sudých řádcích psaných zleva se zrcadlově obrací i znaky

A) písmo východořecké písmo řecké v 9. století n. l. hlaholice (vznik na základě minuskuly, přinesli ji Konstantin a Metoděj 863 na VM; Kyjevské listy, Novgorodský kodex) cyrilice (vznik na základě majuskuly, doplněné hlaholicí, na Balkáně po vyhnání Metodějových žáků, 9./10. století; Evangelium sv. Sávy)

B) písmo západořecké

Latinské písmo

- latinské/římské písmo nejspíše odvozeno ze západořecké abecedy prostřednictvím Etrusků

- od roku 700 př. n. l.

- zprava doleva do 4. století př. n. l.

- původně 21 liter:

A B C D E F H I K L M N O P Q R S T U V X

- okolo 300 př. n. l. se objevuje G (Appius Claudius Caecus)

- v 1. století př. n. l. přibylo Y a Z

- W vzniká ve 12. století

- v 17. století je u/v, i/j definitivně samohláska/souhláska

Číslovky

KH 50

TH 100

PH 1000

Nejstarší památky latinského písma

Lapis Niger – 6. stol. př. n. l. – psán bustrofedonem = liché a sudé řádky jsou psány střídavě zprava a zleva; na sudých řádcích psaných zleva se zrcadlově obrací i znaky

Fibula aurea Praenestina (zlatá spona)

- čtvercové, kreslené písmo

Antická písma

počátky – 500 n. l.

Archaická kapitála

- majuskulní písmo na archeologických psacích látkách

- vzniká z ní kvadrální (čtvercová, 200 př. n. l.) a rustická kapitála (obdélníková, 200 př. n. l.) a starší římská kurziva (?, 100 př. n. l., majuskulní)

Scriptura monumetalis, Scriptura quadrata – kvadrální kapitála

- výrazné zakončení: patka = serif

- čtvercový tvar písma, majuskulní

- nemá písmeno U ani J

- v 1. století př. n. l. střídání slabých a silných tahů

- Vergilius Augustus 4. století n. l.

Scriptura actuaria – rustická kapitála

- majuskulní

- malované štětcem – kodexové písmo, existuje i sochařská varianta

- užší, mají výrazné obloučkovité serify (patky) a tahy svírají úhly 45–50°

- užší – obdélníkové písmo, majuskulní, oblejší, tenčí

- nemá písmeno U ani J

- Vergilius Palatinus 4. století n. l.

Starší římská kurzíva