5. Dějiny olomoucké univerzity
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
5. Dějiny olomoucké univerzity
Univerzita Palackého v Olomouci je druhá nejstarší univerzita v České republice.
Její tradice sahá až do středověku, konkrétně do roku 1573, kdy původně jezuitská kolej získává všechna práva jako jiné evropské univerzity.
Tato práva jí udělil císař Maxmilián II.
Univerzita měla na počátku své historie dvě fakulty, jež se věnovaly výuce svobodných umění a teologických disciplín.
Vysokoškolská výuka byla zahájena až tři roky po založení univerzity v roce 1576, kdy Angličan George Warr začal přednášet filozofii. V témže roce se konal i první zápis do univerzitní matriky.
Univerzita získala zvuk i v Evropě a její vliv sahal od Moravy a Slezska, přes Polsko, Uhry a rakouské země až do Německa, skandinávských zemí a východní Evropy.
V době stavovského povstání byl ovšem jezuitský řád z Moravy vykázán a olomoucká univerzita na čas zanikla. Znovu byla obnovena roku 1621 po potlačení stavovského povstání.
Třicetiletá válka přinesla jedno z nejtemnějších období v dějinách města Olomouce. Město bylo na osm let okupováno švédskými vojsky generála Torstenssona. Město bylo za dobu okupace vypleněno a padly dokonce návrhy, aby bylo zcela srovnáno se zemí. Olomouckou univerzitu připravila švédská okupace o její bohatou knihovnu.
V Královské knihovně ve Stockholmu se tak ocitl olomoucký kolektář - kodex vzniklý v roce 1142 ve skriptoriu olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka opatřený dedikační iluminací. Za zmínku stojí, že studentem olomoucké univerzity byl také věhlasný generál třicetileté války vévoda Albrecht z Valdštejna.
Po odchodu švédských vojsk se univerzita dočkala svého největšího rozkvětu. Jezuité zahájili rozsáhlou stavební činnost a postupně vybudovali velkolepé barokní objekty pro účely řádu (novou budovu koleje), ale také univerzity (dva konvikty, školní budovu, chrám P. Marie Sněžné, seminář sv. Františka).
Na olomoucké univerzitě se úspěšně pěstovala řada vědeckých disciplín, především matematika, fyzika a kartografie i hebrejistika. S univerzitou jsou spjata slavná jména vynikajících vědců např. jezuitského matematika Jakuba Křesy („Euklides Západu"), zakladatele genetiky Gregora Mendela a astronoma Karla Slavíčka, jenž působil ve službách čínského císaře. Astronomii přednášeli jezuité Valentin Stansel a Jan Zimmermann.
Další peripetie vývoje nastaly po zrušení řádu jezuitů na konci 18. století. Zrušením řádu Tovaryšstva Ježíšova v roce 1773 přešlo olomoucké vysoké učení pod státní správu.
Postavení Brna jako faktického hlavního města Markrabství moravského, ale i nedostatky v řízení olomoucké univerzity, vedly 24. května 1778 k přemístění moravské univerzity do Brna. Ale již 12. září 1782 byla univerzita dekretem římskoněmeckého císaře Josefa II. přeložena zpět do Olomouce. Zde však byla degradována na tříleté lyceum, neboť císař Josef II. se rozhodl ponechat univerzity pouze ve Vídni, Praze a Lvově. Samostatnou složkou studia se stalo lékařsko-chirurgické studium připravující ranhojiče a porodní asistentky.