Příloha ke sfragistice - pojmy

Příloha k sfragistice

Abecední heslář

Averz mincovní pečeti - bývá na ní vyobrazena nejdůležitější část pečetní symboliky.

Erbovní figura v pečetním poli - jde o zobrazení heraldicky stylizované erbovní figury v pečetním poli volně, bez položení na štít. Užíván nejčastěji v nejstarším období heraldiky na pečetích.

Exerque - textová legenda, vlastně opis, umístěný na hraně pečeti. Typicky se objevuje na mincovních pečetích.

Kleště - pečetní plocha (deska) je součástí jedné nebo dvou čelistí kleští. Pečetní obraz se vytvoří umístěním pečetní látky mezi čelisti a stiskem držadla kleští.

Malá pečeť – vyznačuje se menšími rozměry a jednoduchým provedením obrazu a opisu. V kanceláři byla považována za vedlejší pečeť, nedosahující právní závažnosti pečetě hlavní. Bývala užívána k zapečetění běžných či méně významných písemností, a proto byla v kanceláři běžněji dostupná. V koroboracích se nazývá sigillum minus, sigilum parvum, sigillum commune nebo zvláštními názvy podle jejího upotřebení pro příslušné úřední agendy (např. sigillum ad causas, sigillum ad contractus), kdy se stávala pečetí speciální.

Nápis – textová legenda umístěná mimo oblast obvodového nápisu, tj. uprostřed v pečetním poli, a to např. na stuze nebo volně ve formě slov, ale i písmen, iniciál, monogramů, letopočtů apod. Nápis může doprovázet opis, nebo může být jediným textem na pečeti.

Opis – textová legenda obíhající po obvodu (okraji) pečetě, resp. pečetidla, která zpravidla ohlašuje vlastníka pečetě. Text bývá oddělen od pečetního pole nebo okraje pečetě prostou linkou (popř. dvojlinkou), např. perlovcem, bodovcem, linií stylizovanou do provazce, a později od 16. stol. častěji do květinového nebo vavřínového věnce atp. Od 15. stol. se objevuje též text na pásce či stuze, pokud ta též probíhá po obvodu pečetidla, považujeme text na ní rovněž za opis.

Pečeť jednostranná – otisk pečetidla se nalézá pouze na jedné, lícní straně pečetní hmoty.

Pečeť mincovní – otisk pečetidel se nachází na obou stranách pečetní hmoty, přičemž na každé straně se nachází jiný pečetní obraz, avšak bylo použito dvou pečetidel stejné velikosti. Mincovní pečeť tvoří jednotu (i v symbolice pečetních obrazů) a otisky jejích typářů zpravidla nepřicházejí na samostatných pečetích.

Pečeť nápisová – v pečetním poli zachycuje pouze písmo, resp. text. Značného rozšíření došly až v 18. století u osob a především úřadů, institucí a korporací.

Pečeť oboustranná – otisk pečetidla se nalézá na obou stranách pečetní hmoty, tj. lícní i rubní. Buď pečeť dvoustranná nebo mincovní.

Pečeť obrazová – rozmanitost obrazové náplně je dána všeobecnou oblibou užívání symbolů jako smluvních ideogramů, a proto vznikem rozličných ikonografických schémat ve středověku. Pečetě této skupiny byly ve starší době nejvíce rozšířeny v okruhu měst, duchovních osob a církevních institucí.