Česká architektura ve 20. století

Česká architektura na počátku 20.století

česká moderna

• začátek české moderny uvozuje pokročilé dílo Jana Kotěry a jeho žáků a následovatelů

• Jan Kotěra - v druhé půli prvního desetiletí se odklání od secese a hledá pravdivější polohu architektury. Inspiruje se Josefem Hoffmannem, Berlagem a Wrightem. Nechává přiznanou konstrukci, asymetrický půdorys a neomítnuté cihlové zdivo. Zdůrazňuje stereometričnost, neužívá ornament a nahrazuje ho krásou materiálů. Divadlo a Národní dům v Prostějově 1905-7, Průmyslové a historické muzeum v HK. Vrchol je v jeho vile a Laichtrově vile na Vinohradech (1908-9). Jako moderní architekt se věnuje i užitkovým stavbám( vodárna Vinohrad), urbanismu (Hradec Králové) a bytové výstavbě (kolonie železničářů v Lounech 1910-19). V druhém desetiletí se u něj objevují klasicizující a monumentalizjící tendence (symetrická kompozice, zjednodušené klasicistní článkoví). Vila Bianca, kancelářský dům Všeobecného penizjního ústavu, Lembergova a Gombrichova vila (ve Vídni). Tento vývoj vrcholí v pražském Mozarteu (Jungmannova ulice). Stejným vývojem prochází i jeho interiéry. Na sklonku života se zabývá moderními monumentálními budovami - návrhy pro UK - realizována Právnická fakulty (1923-31), dokončena Ladislavem Machoněm.

• mezi Kotěrovi žáky patří: Gočár, Novotný, Zázvorka, z AVU Fuchs, Krejcar, gahura, Roškot

• na vytvoření individualistické moderny se podílejí také:

• Otakar Novotný - inspirace z Holandska - cihlová režná architektura - Štencův dům, sokolovna v Holicích a Rakovníku

• Václav Havel - projektuje 1907 secesní palác Lucerna (1907-1915) - první pražská železobetonová stavba

• Josef Gočár - Wenkeův obchodní dům v Jaroměři - železobetonová stavba s předsunutým skleněným průčelím.

• Leopold Bauer - na Moravě. Vily - Reissigova v Brně a Kurzova v Krnově

kubismus v české architektuře

• realizace kubistických teorií ve skutečných stavbách je velký přínos českých moderních architektů

• sdruženy v roce 1911 ve Skupině výtvarných umělců v Praze (společně s malíři, výtvarníky a spisovateli)

• čtveřice architektů Pavel Janák, Josef Gočár, Josef Chochol a Vlastislav Hofman se inspirování malířstvím a sochařstvím snaží uplatnit novou teorii i v architektuře. Hlavní rozkvět přerušuje první válka.

• vycházejí z kritiky architektonického racionalismu, jehož ideál je jednota účelu, konstrukce a poezie (Wagner, Kotěra). Janák považuje konstrukci a účel za přeceněné - chce architekturu, kde bude dominovat umělecké myšlení a abstrakce nad účelností. Hofman staví účelnost do protikladu s uměleckou formou. Teroretické zázemí položil Pavel Janák články publikované v Uměleckém měsíčníku, což byla revui Skupiny. Stati Hranol a pyramida (1911-2) a Obnova průčelí (1912-3) se staly manifestem tohoto hnutí

• stať Hranol a pyramida deklaruje protiklad mezi hranolem (mrtvou, klasickou, účelovou formou) a pyramidou (jehlanem - odhmotněnost, oživenost). Spolu s šikmou čárou a plochou se jehlan stal hlavní formou v kubické architektuře. Koule, křivka a oblouky byly vyloučeny

• stať Obnova průčelí akcentuje důležitost průčelí, jakožto útvaru pro zrakové vnímání a tedy možností subjektivního a abstraktního vyjádření

• Josef Gočár - studoval u Kotěry, kde byl později zaměstnán. Ze začátku měl folklorizující tendence, pak prošel modernou. Staví první kubistický dům v Praze - U Černé Matky boží (1911-2). Plastický rytmus oken, podokenní římsa navazuje na barokní dům vedle. Kubistické jehlance jsou nenápadnými dekorativními motivy. Současně staví dvůjdům na Hradčanech (motiv dvou vepsaných jehlanů) a lázeňský dům u Pardubic, jenž navozuje vlnivý pohyb na pomezí secese a kubismu

• Josef Chochol - žák Schulze a Wagnera. Protik uměřenému Gočárovi razí dynamický a tvarově velkorysý kubismus. Trojdům na Vyšehradě, Kovařovičovu vilu a Hodkův činžovní dům - ustupující šikmé plochy v oknech - pravidelný rytmus světla, stínu, lichoběžníky a trojúhelníky, žádná křivka

• Pavel Janák - žák Zítka, Schulze a Wagnera, zaměstnán u Kotěry. Ze zastánce Kotěrovi a Wagnerovi moderny se stal hlavní teoretik moderny. V raném období postavil Hlávkův most. Přestavba barokního Fáorova domu - doplnění baroka kubismem. Zvedací jez v Předměřicích na Labem (zbořen 1929). Vytvořil řadu návrhů, studií a skic (zejména studie průčelí)

• Vlastislav Hofman - žák Schulze a Fanty - nejmladší a nejméně šancí realizovat své projekty. Návrh na hřbitov v Ďáblicích (realizovaná pouze ohradní zeď). Sloup s lucernou na Jungmannově náměstí (soustava prostupujících se šestiúhelníků)

• kubismus působil i na ostatní architekty (soutěž na Žižkův pomník - Machoň, Feuerstein, Fultner aj.). Ovlivněni jsou i Ladislav Skřivánek (obchodní dům Diamand) a Petr Kropáček (spořitelna v Pardubicích)