Konstruktivní tendence

konstruktivní tendence

český konstruktivismus

• konstruktivismus je pojem označující několik směrů ve 20.století

• sovětští architekti a designéři (Tatlin, Lissický, Rodčenko) - budování nové komunistické společnosti - neestétství, účelný design. Revoluce potřebuje moderní průmysl spíše než umění. Tvarový abstaktismus

• na západě se jim blíží Moholo-Nagy, Hannes Meyer a Karel Teige - akceptují utopický obsah.

• vědecký fukncionalismus - architekti, kteří omezují své výrazové prostředky na konstrukci, aniž by se zabývali zpolitizovaným pojetím. Starý, Tyl, Kysela

• významný směr ve 40. letech, který navazuje na pozdní Nagyho, Gabovu a Pevsnerovu tvorbu

• rozličné konstrukce, rozvinutí do prostoru, někdy pohyblivé elementy (kinetismus)

• v západní evropě Nicolas Schaffer a Sergej Neizvestnyj

• u nás Radoslav Kratina, Malich, Demartini, Sýkora - skupina Křižovatka

skupina Křižovatka

• založena 1963, poprvé vystavuje r. 1964 ve Špálově galerii v Praze jako opozici výstavě D v Nové Síni

• hlavní iniciátor byl Jiří Kolář, členové Běla Kolářová, Vladimír Burda, Richard Fremund, Karel Malich, Pavla Mautnerová, Zdeněk Sýkora a Vladislav Mirvald

• snaží se postavit sentimentu a přemíře subjektivity principy konstruktivního pořádku, proporce a čísla

• Jiří Kolář - básník a překladatel. Na konci 50.let dochází k rozkladu poezie a vytváření typografie (Básně ticha). Ve výtvarném umění se věnoval koláži a asambláži - útržky různých písem a hlavně reprodukcí slavných děl. Byl experimentátor - čerpal z dadaismu, informelu a konstruktivismu - roláž, chiasmáž, muchláž, zmizáž, destruované, nalezené a hloubkové básně. Autor sám vše nazývá evidentní poezií, ale jde spíše o výtvarná díla. Byl člen Skupiny 42, Křižovatky a UB. Jeden z nejpodnětnějších tvůrcu v Čechách.

• Zdeněk Sýkora - studoval na Pedagogické fakultě. Od krajin dochází až ke strukturám elementů a začíná organizovat plochu obrazu do podoby rastru, pole z variovaných prvků. Používal počítače k dosažení přesného výsledku. V konkretismu ho zajímaly makrostruktury a poté linie.

• Karel Malich - studoval také na Pedagogické fakultě a na AVU. Na konci padesátých letech se vymaňuje z vazby na skutečnost a r. 1962 maluje čistě abstraktní tempery. Poté přechází od koláží - krajin k abstraktním reliéfům a prostorovým plastikám. Kolem r. 1970 začíná po lineárních kresbách tvořit drátěnné modely mraků zavěšené v prostoru poté celo drátěnné plastiky. V 80. letech maluje i barevné pastely a kvaše

• Radoslav Kratina -

• Vladislav Mirvald -

• Běla Kolářová -

nová citlivost

• r. 1968 druhá výstava skupiny Křižovatka

• objevují se na ní jak díla konstruktivní tendence, tak i díla vizuální poezie (Hiršál, Grogerová, Honys, Valoch, Burda, Mirvald) a díla konkretistů (Radoslav Kratina, Jan Kubíček, Jiří Hilmar)