Rakouský akcionismus

Rakouský akcionismus

• krátké a násilné hnutí akčního umění v 60. letech, podobné jako jiné tendence té doby (body-art, Fluxus,performance) - neustále pobuřovali a překračovali hranice a tabu

• většina přechází po několikaleté práci na informelu k body artu po ohlasu akcí Yvese Kleina

• nebyla to skupina, tvořili podobné věci ve stejném čase

• jako Akcionisti byli aktivní 1960-1971 mnozí účastníci se však věnovali podobnému umění i nadále

• pouštěli se do extrémních akcí - nahánějících hrůzu, pobuřujících, vyžadujících trpělivost, výdrž, snášení rituální bolesti i sebezohavení

• snažili se prolomit estetické, ale hlavně etické hranice, které diktuje veřejný život a normy, dostávali se velmi často do konfliktu se zákonem a většina z nich byla ve vězení

• jejich akce pramenily a zároveň reflektovaly úzkost, pocit ohrožení

• vycházeli z psychoanalýzy, narážky na náboženství - pohanství x křesťanství

• některé akce měly inspiraci přímo v biblických předobrazech a získaly rituální podtext

• oproti Kleinovi, kterým se inspirovali se pouštěli do rovin brutality a skrytých instinktů, pudů a nevědomé touhy a obsesemi - reflektovali zkaženou společnost

• tělo chápali jako odraz pohnutek a pudů - manifestovali reverzibilitu tělesného a psychického

• tělo pro ně bylo plátno s kterým se dalo pracovat

• cílem jejich prací bylo dospět k duševnímu vykoupení a vymanění z norem skrze utrpení a sebezraňování

• aspoň nějaké teoretické zázemí tvoří Manifest materiálních akcí - 1964 O. Muhl

• většina akcí byla zachována a zdokumentována díky spojení Vídeňských akcionistů a experimentálních filmařů, jako byl Kurt Kren

• Vídenští akcionisté byli volně spojeni s Wiener Gruppe - malou a volnou literární avantgardní skupinou, která vyrostla z poválečného Art-clubu, např.: Oswald Wiener, Konrad Bayer

• Herman Nitsch - chtěl být náboženským malířem, jeho práce je existenciální a rituální. Začínal na informelu - akční malba užití rudých tónu k navození násilných obrazů. Některé obrazy stříkal rudou barvou, později krví. V jedné z první akci se přímo odvolává na křesťanství - muž v kněžském rouchu přivázán ke zdi na způsob ukřižování je poléván a stříkán krví. Podobné dílo je stažený a ukřižovaný beránek který je poléván horkou vodou a krví. Později dále pracuje s krví a vnitřnostim - pokládá je na genitálie a hlavu (nejzranitelnější). Založil divadlo orgií a mystérií - v roce 1965 užívá jako symbol oběti a ukřižování krista svůj penis, který omotává obvazy a polévá krví. Za svoje akce byl mnohokrát kritizován, napadán a souzen. V roce 1995 byl již tak zažitý v estabilishmentu že ho požádala Vídeňská opera o návrhy kostýmů

• Otto Muhl - důstojník v armádě. Vyrovnával se s malbou tak, že se zabýval její destrukcí. Tvořil sochy a plastiky z nalezeného železa. 1962 se osobně zúčastnil první akce Vídeňských akcionistů. V roce 1966 společně s Brusem vytváří nový koncept akcí, která namísto plátna pracuje s tělem. V roce 1968 zorganizoval s Brusem a Wienerem akci Umění a revoluce na vídeňské univerzitě, která způsobila skandál a aktéři byli zavřeni a Brus emigroval do Německa. Postupem času se Muhl odklání od akcí (happening je buržoazní umění) a zakládá r. 1972 komunu Friedrichshof Commune u Vídně, což byla levicová psycho-sekta, která vydržela až do r. 1990. Muhl byl několikrát obviněn ze sexuálních skandálů a odseděl si skoro sedm let.

• Gunter Brus - snažil se svým dílem šokovat a prolamovat společenské tabu. Snažil se tvořit s sebou jako s objektem - v r. 1964 se procházel Vídni se zabíleným tělem s vertikální černou čarou a byl zatčen. Poukazoval na stále trvající částečnou fašizaci společnosti. Po akci Umění a revoluce na univerzitě byl odsouzen na půl roku do vězení a raději s rodinou uprchl do Berlína. Do Rakouska se vrací až roku 1976. Zapsal se svou Piss action kdy se pomazal svou močí, zbytek vypil a pak masturboval během zpěvu rakouské hudby. Na konci performance se pozvracel a byl okamžitě zadržen. Psal i poezii. Byl účastníkem NO!Art movement (avantgardní hnutí anti-umění, které svými násilnými a vulgárními výstavami útočili na konvence a na politiku - Rosenberg ho charakterizoval jako směs zločinu a odpadků jako je v televizi - popart s přídavkem jedu). Při Destrukční zkoušce si žiletkou vertikálně rozřízl tělo - symbol štěpení a rozlomení. Sebemrzačení, ničení a proměňování svého těla

• Rudolf Schwarzkogler - svoje akce neprezentoval veřejně a zaznamenával kamerou nebo fotoaparátem. Akce inicioval ale jako aktér mu většinou sloužil Hans Cibulka. Z děl vyzařuje zranitelnost a citová uzavřenost - aktér je časem zabalen do obvazů či fólie. Na fotografiích užívá lidského těla jako jakéhokoliv jiného předmětu v zátiší. Užívá materiály ze zdravotnictví - obvazy, hadičky náplasti