Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Vývoj urbanizace v socialistických zemích

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (18.74 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Vývoj urbanizace v socialistických zemích

Lišily se procesy urbanizace za socialismu od těch, které probíhaly nebo probíhají za kapitalismu? Pokud ano, jsou tyto rozdíly významné? Odpovědi na tyto otázky rozdělily autory zabývající se urbanizací v evropských zemích socialistického bloku na dva tábory:

  1. tábor: „socialistická urbanizace“- ta se genericky liší od urbanizace probíhající v podmínkách kapitalistických společností. Hlavní argument: vyloučeno aby se do sociálně-prostorové organizace společnosti nepromítly výrazné důsledky změn výrobních vztahů, znárodnění průmyslu, združstevnění zemědělství, komunalizace bytového fondu, nahrazení tržních mechanismů centrálního plánováním a nahrazení ekonomických-především cenových-nástrojů při rozhodování o rozdělení zdrojů instrumenty politicko-administrativními, které se opíraly o ideologické cíle socialismu.

  2. tábor: urbanizace je součástí obecných procesů modernizace, které zahrnují také industrializaci. Socialistická industrializace, která byla v mnohých východoevropských a zčásti i středoevropských zemích první etapou formování toho, co se označovalo jako socialistická společnost, musela podle jejich názoru nutně vést k podobným sociálně-prostorovým důsledkům jako industrializace klasická, která probíhala v rámci tržních ekonomik. To se mělo především týkat koncentrace obyvatelstva do městských sídel, do značné míry také rozdělení populace do jednotlivých velikostních kategorií sídel, tedy celého systému osídlení.Autoři z druhého tábora ovšem připouštěli, že univerzální procesy spojené s přechodem z venkovské na městskou společnost nesou v socialistických zemích jisté specifické rysy, a hovořili často buď o „deformacích“ anebo „modifikacích“ univerzálního procesu urbanizace.maďarský regionální geograf Györgi Enyedi:

„...za fasádou rozdílů a podobností s kapitalistické a socialistické urbanizace existovala společná kauzalita: proces moderní urbanizace.“ →hovoří se proto ve druhém táboře o urbanizaci v socialistických zemích

Přes rozdíly v interpretaci se oba tábory shodovaly v tom, že na urbanizaci probíhající v soc. zemích působily jednak specifické podmínky, jednak komunistická ideologie a konečně také historická vývojová fáze samotného procesu urbanizace. Urbanizace zde probíhala odlišně v důsledku celospolečenského vlastnictví výrobních prostředků a také v důsledku toho, že o územním rozmísťování výrobních i nevýrobních investic rozhodovali místo trhu plánovači pracující pro instituci státního centrálního plánování.- někteří hovoří také o „řízené urbanizaci“.

Specifické znaky:

  1. skupina: pomalejší růst hlavních měst;rychlý růst středně velkých a někdy i malých měst; zastavila se nebo se nerozvíjela suburbanizace (nebyl to však obecně platný rys)

  2. skupina: rozdíly v regionálních procesech- regionalizace měst, vytváření velkých městských regionů, byla oslabena, i když nepochybně existovala. Oslabeny také tzv. polarizační procesy, tj. stimulace růstu menších měst v okolí velkých (menší hospodářské a sociální rozdíly než v zemích s tržní ekonomikou). Relativní uzavírání jed. administrativních regionů, například v Československu krajů. To se týkalo omezené migrace, organizace dopravy a řady jiných jevů.

Témata, do kterých materiál patří