Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




B 03 - Mezinárodní vztahy v meziválečném období

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (60 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

B 3) Mezinárodní vztahy v meziválečném období Versailleský mírový systém Versailleská konference začala 18. ledna 1919. Vítězové chtěli největší výhody, poražení co nejvíce zmírnit následky porážky. Francouzský prezident Poincaré předneslzahajovací projev, v němž za viníky války označil centrální mocnosti. Versailleské konference se účastnili pouze zástupci vítězných států (nejdůležitějších pět států - všeobecné zájmy (USA, Francie, Anglie, Itálie, Japonsko); ostatní - omezené zájmy (mj. i ČSR). Hlavním orgánem v konferenci bylanejvyšší rada(rada deseti), v níž byli zastoupeni premiéři vlád (+ prezident USA) a ministři zahraničí 5ti vítězných států. Tento orgán se nakonec zúžil jen naradu tří(Wilson-USA, Lloyd George-GB, Clemencau-F). Rozporuplným bodem bylpostup vůči Německu. Nejtvrdší postoj zaujímala Francie; mírnější Anglie, která chtěla zachovat rovnováhu sil a obávala se radikalizace poměrů v Německu; USA zastávaly názor, že Německo má vystupovat nejenom jako protiváha Francie, ale také (hlavně) Anglie. Mimo mírová jednání zůstalo Rusko, které nebylo přizváno (uzavřením separátního brestlitevského míru s Německem Rusko de facto vystoupilo z tábora Dohody). Cílem velmocí bylo likvidovat komunismus v Rusku a připravovat intervenci do Ruska, zabránit, aby se ruské revoluční myšlenky šířily do Evropy. V červnu 1919 byla ve Versailles uzavřenaMÍROVÁ SMLOUVA S NĚMECKEM. -- -- několikrát revidovány Tato smlouva však nezajistila stabilitu(stanovila pro Německo příliš tvrdé podmínky), vyvolávala touhu po odplatě. Zároveň nebylo dodržování smlouvy vyžadováno dost důsledně na to, aby to zamezilo nové německé agresi v blízké budoucnosti. Smlouva s Rakouskembyla podepsána v září 1919v Saint-Germain. Potvrdila rozpad Rakouska - Uherska na nástupnické státy; potvrdila územní ztráty. Dávala Rakousku určitá vojenská omezení a stanovila reparace. Obsahovala přísný zákaz spojení Rakouska s Německem. Smlouvas Maďarskem byla uzavřena v roce 1920. . . . . . . . Burgenland - Rakousko Smlouvas Tureckem byla podepsána v roce 1920v Sévres. Potvrdila rozpad Osmanské říše a ztrátu 4/5 území. Černomořské úžiny vešly pod mezinárodní kontrolu; bylo omezeno loďstvo a stanoveny reparace. V roce 1919 byla uzavřena smlouva s Bulharskem v Neuilly. Pro Bulharsko znamenala ztrátu území ve prospěch východních sousedů (Rumunska, Řecka, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců). Versailleský mírový systém nevytvářel pevné základy pro mír. Byl založen na mocenské převaze vítězů, vyvolával nespokojenost nejen v poražených zemích, ale i v zemích vítězných (např. Itálie). Ve Versailleském mírovém systému bylo také ustanovenozaložení SN. Byla též vytvořenaMalá dohoda(1920-21; spojenecká smlouva mezi RČS, Rumunskem a Jugoslávií pod patronací Francie). Polsko stálo mimo kvůli sporům o území (Těšínsko). Washingtonská námořní dohoda -též Dohoda pěti mocností (USA, GB, F, It, Jap.) -stanovena povolená tonáž loďstev zúčastněných mocností (i letadlové lodě) -má být zachován status quo v držbě námořních základen Společnost národů SN, angl. League of Nations, první mezinárodní organizace států pro zajištění míru a bezpečnosti - se sídlem v Ženevě. Vznikla 28.6.1919 v Paříži jako jeden z výsledků Verailleské mírové smlouvy. Zakládajícím dokumentem organizace bylPakt společnosti národů, jenž vstoupil v platnost v roce 1920 a jenž členské státy zavazoval především k dodržování mezinárodního práva a k mírovému řešení mezinárodních konfliktů. SN měla 3 hlavní orgány: Shromáždění, složené ze zástupců všech členských států, Radu, tvořenou stálými a volenými (dočasnými) členy, a stálý sekretariát v čele s generálním tajemníkem. Počet členských států značně kolísal - pohyboval se mezi 35 až 70. Československo bylo členem organizace po celou dobu její existence. SN byla po celou dobu existence ovládána Francií a Velkou Británií. USA zakládací pakt nikdy neratifikovaly a to i navzdory tomu, že patřily k hlavním iniciátorům založení organizace. Činnost SN byla značně neefektivní. Organizace nedokázala zastavit vojenskou agresi Itálie, Německa a Japonska ve 30. letech, zabránit uzavření Mnichovské dohody, anšlusu Rakouska a konečně i vzniku 2. světové války. SN byla formálně rozpuštěna v dubnu 1946, fakticky však přestala fungovat už počátkem roku 1940. Nástupkyní SN se stala Organizace spojených národů. 1921 Polsko-francouzská vojenská aliance, rusko-polská válka končí rižským mírem Téhož roku vytvořen samostatný irský stát janovská konference v roce 1922 Mezinárodní konference o hospodářských a finančních otázkách, která se konala ve dnech 10. 4. až 19.5.1922 v Janově za účasti 28 států a Ruska. Byla to první mezinárodní konference po 1. svět. válce, které se zúčastnili i ruští zástupci. - Ruská delegace na konferenci odmítla hospodářské a politické požadavky ostatních států, jejichž cílem byla obnova kapitalismu v Rusku. Vyjádřila ochotu k posouzení otázek kompenzací v případě uznání ruského státude iure a poskytnutí úvěrů, zároveň ruští zástupci požadovali náhradu škod způsobených zahraniční intervencí a blokádou. Konference skončila bezvýsledně, část problémů byla přenesena na pořad jednání haagské konference v roce 1922. Úspěchem ruské diplomacie bylo uzavřenírapallské smlouvys Německem (navázání diplomatických styků, anulování vzájemných nároků na odškodné, rozšíření hospodářských styků). Ženevský protokol c) Mezinárodní úmluva ze 17.6.1925 o zákazu použití plynů a bakteriologických zbraní ve válce. Konference v Locarnu 1925 -politická a právní rovnoprávnost Německa, Němci budou respektovat status quo na Rýně, všichni signatáři se zříkají násilí jakožto prostředku politického boje (chybí restriktivní aparát, který by mohl postihnout provinilce proti tomuto usnesení) -zrovnoprávněním Německa oslabena Francie rýnský garanční pakt Součást locarnských dohod, uzavřených mezi Francií, Německem, Itálií a Belgií roku 1925, garantující nedotknutelnost francouzsko-německých a belgicko-německých hranic. Případné územní spory Německa s Polskem a ČSR mají b

Témata, do kterých materiál patří