14. Vznik latinského písma, vývoj abecedy

14. Vznik latinského písma, vývoj abecedy

Periodizace vývoje latinského písma

1. antické období

2. období tzv. národních písem

3. období karolinské minuskuly

4. období gotických písem

5. novověké období

majuskulní písmo – dvoulinkový systém (kapitální, unciální a polounciální)

minuskulní písmo – čtyřlinkový systém (karolinská minuskula, kurzíva, národní písma)

Vznik latinského písma

• prehistorie latinského písma: egyptské hieroglyfy

• fénické písmo: praktická fonetická abeceda, 22 znaků (souhlásky), psala zprava doleva

• v 1. tis. př. n. l. ji převzali Řekové – řecké archaické písmo – vložili do abecedy znaky pro samohlásky, směr zprava doleva

• od 6. stol př. n. l. – Bustrofedon – liché a sudé řádky jsou psány střídavě zprava a zleva a na sudých řádcích psaných zleva se zrcadlově obrací i znaky¨

1. písmo východořecké → písmo řecké → v 9. st. hlaholice (vznik na základě minuskuly, přinesli ji Konstantin a Metoděj na Velkou Moravu; Kyjevské listy, Novgorodský kodex) cyrilice (vznik na základě majuskuly, doplněné hlaholicí, na Balkáně po vyhnání Metodějových žáků – 9/10. století)

2. písmo západořecké

Latinské písmo

• nejspíše odvozeno ze západořecké abecedy prostřednictvím Etrusků

• cca od roku 700 př. n. l.

• zprava doleva do 4. st. př. n. l.

• původně 21 liter: A B C D E F H I K L M N O P Q R S T U V X

• kolem 300 př. n. l. se objevuje G (Appius Claudius Caecus)

• v 1. st. př. n. l. přibylo Y a Z

• ve 12. století vzniká W

• v 17. století je U/V, I/J definitivně samohláska/souhláska

Číslovky

KH 50

TH 100

PH 1000

Nejstarší památky latinského písma

Lapis Niger – 6. st. př. n. l. – psán bustrofedonem

Fibula aurea Praenestina (zlatá spona z Praeneste) – čtvercové, kreslené písmo