Umění klasicismu
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
umění klasicismu
klasicismusod druhé půle 18st. do prvních desetiletí 19st. - od vlády Ludvíka XVI po novou restauraci monarchie
uvádí opět objektivní řád založený na rozumové úvaze - osvícenský racionalismus
znaky:
jasný, jednoduchý, plastický a pevně ohraničený tvar
harmonická kompozice
zesvětštění, zracionálnění a zvěcnění
podporuje ho nová věda klasická archeolodi a soudobá estetika
Johann Joachim Winckelmann (1717-1768) - zakladatel klasické archeologie a teoretik klasicismu. Krása může vzkvétat pouze v demokratickém zřízení (Athény), spis Myšlenky o napodobení řeckcýh děl a Dějiny antického umění (1764) - program a učebnice pro celou generaci. Hledá estetický ideál umírněnosti a harmonického klidu (Feidias, Skopas)
od pol 18st. systematické vykopávky Pompejí a Herkulanea. Malířství se inspiruje spíše reliéfem
1750 - vznik vědecké estetiky (Baumgarten) - rozlišuje poznání intelektuální a citové (stejně i Diderot)
ve strnulé podobě se klasicismu udržel celé 19st - akademismus
klasicismus je první směr historismu - místo vytváření vlastního slohu jde o nápodobu historie
částečně proto, že měšťanstvo nebylo schopno vytvořit směr nový
nebere se negativně rozpor účelu stavby a jeho formy
vedoucí zemí klasicismu (již od baroka)
klasicistní rysy již za Ludvíka XV - Jacques Ange Gabriel - Vojenská škola, Malý Trianon
Panteon - Jacques-Germain Soufflot (1713-1780) - nejvýznamnější stavba 2.pol 18st. - půdorys řeckého kříže, palladiovská kupole, vitruviovský portikus, strohý klasicistický interiér. Střídala se funkce chrámu a Slavína - jsou v něm pochování Rousseau, Voltaire, Hugo, Zola aj.
La Madeleine - započet 1764, stavěla se pomalu - dokončena až za Napoleona
Empír - klasicismus jako oficiální státní sloh za Napoleona. První v novém slohu je La Madeleine od Vignona - vnějšek řecký peripteros, vevnitř jednolodí s kupolemi se světlíky.
Vendomský sloup - vítězství u Slavkova (napodobuje Trajánův) - J.G. Gondouin 1810
triumfální oblouk na náměstí Etoile (Jean-Francois Chalgrin) a Carroussel - (Fontaine, Percier) - inspirují se Titovým a Severovým
Pierre-Francois Fontaine a Charles Percier - hlavní architekti Empíru. Studovali v Římě. Působili na císařských zámcích - Louvre, Tuilerie, Versailles a mimo Francii (Antverpy, Benátky, Florenci)
empír pronikl i do užitkových staveb nové buržoazie - Burza (Brongniart 1809)
přestavba urbanismu - nové náměstí a široké a dlouhé komunikace (náměstí Etoile)
Itálie: Milán - Luigi Cagnola Arco della Pace, Řím Giuseppe Valadier - úprava Piazza del Popolo, restaurace Kolose a Titova oblouka
Anglie: George Dance ml (Královská lékařská kolej), John Soane (vlastní dům, banka).
William Wilkins - kniha Památky Velkého Řecka, budova Národní galerie v Londýně
první řeckodórskou stavbou bylo divadlo Convent Garden od Roberta Smirke - zničeno
kostel sv. Pankráce v Londýně (Inwood)