Pohřbívání a jiné rituální projevy za doby stěhování národů

Pohřbívání a jiné rituální projevy

• rozšířen kostrový ritus

• největší naleziště: Praha-Zličín (přes 160 hrobů), Záluží u Čelákovic (59), Praha-Bubeneč/Pobaba (54), Lužec nad Vltavou (44)

• malá pohřebiště: Jiřice (30), Klučov (27), Mochov (18)

• zachované hroby jsou jen zbytky původních nekropolí

• vývoj pohřbívání - téměř po celé 5. a 6. století (dřevěné rakve) nebo v pozdějším durynsko-langobardském stupni

• řadové pohřbívání

• ojediněle žárové hroby a to jak na pohřebištích se skelety tak i na žárových pohřebištích v okrajových oblastech

• po celou DŘ a DSN se vyskytují pohřby dětí

• kostrové hroby s kruhovými příkopy

• obřadní ukládání milodarů → vznik speciálních týmů vykradačů hrobek

• víra v posmrtný život - dostali do hrobu jídlo, šperky, zbraně

• 5 základních skupin lebek dle Stloukala

• 1. mezo-dolichomorfní - úzký až středně široký obličej, zastoupeny mezi muži a ženami 1:1

• 2. leptodolichomorfní - nízká mozkovna

• 3. eury-dolichomorfní - široký obličej

• 4. exchokránní lebka - úzký obličej, úzký nos

• 5. brachymorfní - středně široký obličej s vysokými očnicemi

• pro 2. polovinu 5. stol. a 1. polovinu 6. stol. - doklady deformací lebky - asi vyjádření módy

• do Evropy se dostal z centra Asie v souvislosti s Huny

• umělá úprava lebky - bandážování → lebka byla nucena narůst především šikmo nazad a vzhůru, dozadu a do šířky

• žárové pohřebiště v Plotišti - pochován starší muž ve věku 50-60 let s jedním chlapcem a 5 psy → dominantní poloha na pohřebišti

• objekt v Libenicích - původně - svatyně Keltů - dnes - svatyně Germánů

• obdélníkovitý žlabovitý útvar o rozměrech 83x26,4m, orientace SZ-JV

• Tuchoměřice - stavba lichoběžníkovitého žlabovitého půdorysu

• Kultovní předměty - cedníčky (Světec, Měcholupy, Klučov), kování e tvaru ryby z DSN

  • Společnost

• o struktuře sopečnosti se nejvíce dozvídáme z hrobových výbav

• 1. pol. 5. století - společensky a mocensky vysoce postavení jedinci pohřbení do hrobů v Bříze nebo Praze-Radotíně

• v průběhu 5. století se prohloubila společenská diferenciace germánského obyvatelstva s přebývajícími nomádskými prvky

• bohaté ženské hroby z Měcholup, Prahy-Libně, Úherců → princezny nebo kněžny

• existují archeologická svědectví o přítomnosti králů nebo knížat

• v čele kmene - kmenoví náčelníci (princeps) → vyšší kmenoví náčelníci - knížata a velmožové - vytvářeli rodovou šlechtu

• náčelníci a králové byli současně i vojevůdci

• vojenská šlechta vytvářela u Germánů družinu (comes)

• význam kněží a šamanů - pečovali o kult a náboženské obřady a snažili se vysvětlit různé úkazy

• měli značný vliv i na vyšší vrstvy

  • Kontakty

• s římskou provincií

• existovaly kontakty českých zemí se západními vyspělými oblastmi

• z Porýní a Galie - spinadla, skleněné a br. nádoby, textilií, pochutin atd,