Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Motivy a směry migrace v 19. století

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (21.2 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Motivy a směry migrace

  • Migrační procesy urychlují propojení regionů a internacionalizaci trhů práce. Podmínkou tohoto rozvoje byl rozvoj infrastruktury.

VÝCHOZÍ A CÍLOVÉ OBLASTI PRACOVNÍ MIGRACE

  • FRANCIE

  • plynulý vývoj, stejná centra migrace, pouze objem migrace a její vzdálenost celkově výrazně vzrostly. Od 70. a 80. let se trvale zvyšuje migrace Italů do Francie- až nakonec přečíslují tradiční belgické přistěhovalce. Zaměstnávání cizinců má ve Francii odvětvové a regionální priority- hlavně v průmyslových centrech; ve stavebnictví a kovoprůmyslu. Taky venkov jako zásobovací podpora metropolí zaznamenal nárust sezónních zemědělských pracovníků.

  • NIZOZEMSKO / NĚMECKO

  • na rozdíl od Francie nástup nových imigračních center- zároveň zanikají centra stará, s těžištěm v Nizozemsku. Na poklesu významu Nizozemí se podepsal tzv. „rúrský systém“, v jehož rámci byla možnost získat vyšší mzdy a celoroční obživu. Do Nizozemí se jezdilo hlavně na zemědělské sezónní práce, ale s nástupem přitažlivějších konkurenčních průmyslových mezd se začaly množit problémy se zajištěním pracovníků v období setí a sklizně.

Zánikem severomořského systému a vzestupem nových center se směr migrace zcela obrátil. Teď přicházejí nizozemští pracovníci do Pruska, hlavně do Porúří.

  • ŠVÝCARSKO

  • až do konce 18. stol. bylo Švýcarsko výchozí oblastí migrace, v 19. stol migrace roste a od konce 80. let už má pozitivní migrační bilanci. V roce 1920 tvoří 15% obyvatelstva cizinci. Nejvíc zahraničních pracovních sil přichází do země z jižního Německa a severní Itálie (obě národnosti tvoří 80% všech švýcarských přistěhovalců).

  • „Evropské proudy migrace se rozšířily o celkově většího prostoru a konce 19. stol. už stále více zasahovaly za zemské hranice. Výsledkem byla nová migrační struktura, v jejímž rámci se formovaly oblasti s vysokým podílem cizinců v průmyslu a v zemědělství ve střední a západní Evropě a výchozí prostory silné evropské, ale rovněž i transatlantické pracovní migrace a vystěhovalectví v jižní, východní a jihovýchodní Evropě. Ukáže nám to pohled do Itálie a Polska“.

  • ITÁLIE

  • Vedle Polska a Irska se stala jednou z nejdůležitějších výchozích oblastí migrace. Zároveň i v samotné Itálii dochází k silné vnitřní migraci. Zahraniční pracovní migrace se v 2.pol.19.stol. masovou záležitostí. Každoročně odchází asi čtvrt milionu pracovníků, kteří se uplatňují hlavně jako dělníci na stavbách, silnicích a lomech a taky jako zmrzlináři. Jen asi 10% jich v cílových zemích zůstává natrvalo, zbytek se vrací. V Itálii byla situace ještě malinko složitější.

  • POLSKO

  • Poláci migrovali ze všech 3 částí rozděleného státu. V 2.pol.19.stol. migrovalo v samotném Polsku, po Evropě i za Atlantik asi 10 milionů Poláků- což je více než třetina z celkového počtu tehdejších 29 milionů obyvatel. Počátkem 20. stol. byla čtvrtina všech Poláků ekonomicky závislá na příjmu z pracovní migrace. asi 90% všech polských sezónních pracovníků směřovala do Německa, hlavně do Pruska. Přibližně stejně velké procento odcházelo do USA.

Témata, do kterých materiál patří