Pečeť
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Typy pečetí
Sdružené pečeti – více osob disponuje jednou pečetí, jsou spojeny vztahy, často vztah manželů, příbuzenství, právnické osoby – městské svazy
Na druhé straně – jedna osoba může mít více pečetí (postupně, nebo paralelně, podle právní závaznosti)
Velká pečeť – sigilum magnum, hlavní pečeť sloužila k pečetění písemností trvalé právní hodnoty a vysoké závažnosti
Strážil ji strážce pečeti, právně byla nejváženější
Menší pečeť – sigilum minus
Používáná k pečetění méně významných listin a mandátů
Sigilum ad contractus – pečeť pro smlouvy mezi občany
Sigilum hereditariorum – pečeť k řešení dědictví
Sekret (sigilum secretum) – osobní pečeť v tajných záležitostech nikdy neměla právní průkaznost, ve formě prstenu na prstě, často používáno jako rubní pečeť, od 13. století samostatně
Rubní pečeť (protipečeť) – měla zabránit falšování hlavní pečeti, neměla samostatně právní průkaznost, doložena v Anglii ve 12. století
Signet – zcela osobní pečeť v tajných záležitostech, malá, měla na sobě erb nebo iniciály majitele
Vnější znaky pečeti
Pečetní látka
Hlína od 4. tis. Př. n. l. u Arabů až do 8. století
Vosk vznik ve starověku, rozšířený na sever od Alp, nejprve přírodní nebarvený (přidávána pryskyřice, terpentýn), od 12. století se to začíná barvit
Barvy: červená, zelená, černá, fialová, bílá
Kovové pečeti – buly
Olovo – používáno v Byzanci, pak Turci, Arabové, ruská knížata
Od 6. století v papežské kanceláři, dále biskupové, italská města
Zlato – používáno v Byzanci (Justinián), pak Karel Veliký a další suveréni (Přemysl Otakar I.)
Pečetní lak (španělský vosk) vynalezen v Nizozemí v 16. století, nejprve používám k pečetění listů
Oplatkové pečeti – těsto z vody a mouky, vznik v 16. století, typář přetiskovým přes papírový kryt
Slepé pečeti – pečetní obraz vyražen přímo do psací látky (papíru)
Tvar pečeti
Kovové pečeti zásadně okrouhlé, od poloviny 12. století různých tvarů
Obkrouhlé a oválné – nejčastější, pocházejí z antiky, pečeti panovníka, měst
Špičatě oválný tvar (druhý nejčastější) pečetě duchovních osob, církevních institucí, žen
Štítový tvar objevuje se na poč. 13. století, světští feudálové, vzoren je normanský, gotický a španělský štít
Hruškovitý tvar – těžko se odlišuje od šítového
Víceboké pečeti – trojúhelníkové, čtvercové, šestiboké…
Souvisí s rozvojem pečetních prstenů, používány více od 13. století
Velikost pečeti
Staro- a raně středověké jsou prstenové a přitištěné – menší
Od 12. století se přivěšují – jsou větší
Buly – průměr 20-50mm
Voskové pečeti 5-150mm
Způsoby připevnění pečeti
Záleží na pečetní látce:
Buly se přivěšovaly, voskové pečeti se přitiskovaly, zavěšovaly, přivěšovaly