Japonská politika a role v I. sv. válce
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Japonská politika a role v I. sv. válce
u moci je vojenský aparát
opozice politické strany, inteligence, někteří podnikatelé
na začátku 2. desetiletí 20. stol. sílí strana Seijúkai (Itóova strana) – snaha omezovat armádu
ministr pozemní armády byl kvůli těmto snahám odvolán -> vláda padla
r. 1912 umírá císař Meidži a nastupuje císař Taišó (Jošihito)
nastoupil dost mladý, navíc byl trochu duševně narušený -> regenti (jedním z nich byl Hirohito)
premiér generál Kacuda
vzniká hnutí za ochranu ústavy – Gokken undó
snaha prohloubit body ústavy tak, aby víc zajišťovala lidská práva
požadovali odchod lidí spojených se Saččó hanbacu z vlády
často požadovali odstoupení vlády – povedlo se to u vlády generála Kacudy
Taišó seihen – výměna politické moci v období Taišó na základě tlaku zezdola (odstoupení nejvyššího činitele, viz Kacudova vláda)
objevují se počátky dělnického hnutí; socialistická myšlenka (vlivy z Ruska) – hlavně souvisela se situací dělníků; některé požadavky se povedlo prosadit
zakázána práce dětí do deseti let
ženy a děti nesmí pracovat v noci a mohou pracovat maximálně deset hodin denně
zpracováno do podoby zákona, který ale nakonec nebyl předložen; někteří podnikatelé pak podobné ústupky provedli
prošel zákon o veřejném pořádku a policii = Čian keisacu hó (s úpravami platí až do konce WWII)
pokusy o levicové strany – obvykle hned zakázány
Katajama Sen a Kótoku Šúsui – hodně ovlivněni socialismem (převážně z Ruska), zakládali různé odbory atd.
Ródó kumiai kiseikai – odborové organizace (založené Katajamou), ty zakládají různé další spolky
Katajama nakonec odešel do USA; Kótoku USA také navštívil, byl marxista se sklony k anarchismu
Kótoku se snažil dělníky vyburcovat k nějaké akci, neměl problém s nelegálností
údajně plánovali svrhnout císaře, preventivně pozavíráni a později popraveni – včetně Kótokua
kolem r. 1913 už nejsou socialistická hnutí tak výrazná
První světová válka
1914 začíná WWI – podle smluv s Británií se Japonci měli dát na stranu Britů
Německo mělo državy na dálném východě – Japonci je obsadili (jakožto území nepřítele)
v srpnu 1914 Japonsko vyhlašuje Německu válku
Karolíny, Marshallovy ostrovy, Mariánské ostrovy, poloostrov Šantung (Němci ho měli pronajatý od Číny) – tvrdili, že je „osvobozují“
dosadili tam rovnou vojsko a začali postupovat hlouběji do Číny
Japonci předložili požadavky Číně
volný pohyb a usazování Japonců v Mandžusku
snažili se i do Číny prosadit japonské poradce a smíšené policejní jednotky, Čína bude kupovat jen japonské zbraně atd.
Čína na protest proti těmto požadavkům začala bojkotovat japonské zboží
Británie a USA s těmito požadavky také nesouhlasily; Japonsko nakonec ustoupilo
nakonec podepsána mírnější dohoda, která Japoncům usnadnila pronikání na čínský trh (zajištěný odběr zboží, přísun surovin)