Japonská politika a role v I. sv. válce

Británie přesvědčila Japonsko, aby s Rakouskem nepodepisovali separátní mír

r. 1917 byla podepsána dohoda Lansing-Išii (Lansing – americký ministr zahraničí)

• USA uznávají zvláštní zájmy Japonska v Číně

• Japonsko uznává americkou politiku zásady otevřených dveří (všechny mocnosti mají v Číně stejnou volnost)

Japonsko zásobuje Rusko a Británii – dost na tom vydělali

v Japonsku se objevují nové ideologické směry

Minponšugi = vláda pro lid

• zakladatel Jošino Sakuzó (cca 1916) – říkal, že západní demokracie v Japonsku fungovat nemůže

• není podstatné, kdo je nositelem moci, ale subjekt moci musí respektovat blaho lidu

• skrytá kritika systému, nicméně oficiální místa hnutí víceméně tolerovala

• další požadavky: zvýšení prestiže parlamentu, větší prosazování politických stran, rozšíření všeobecného volebního práva, omezení práv armády a výdajů na ni, posílení vztahu mezi vládou a parlamentem…

• chtěl poskytnout více samostatnosti dobytým územím

• uspěl v otázce volebního práva, které se po kouskách opravdu rozšiřovalo

v létě r. 1918 vypukly tzv. rýžové bouře (komesódó)

• výsledky tažení byly dobré výhledově, ale do obyčejného života se neinvestovalo; zhoršovaly se životní podmínky

• oficiální místa se snažila nezvyšovat cenu rýže (maximální strop -> zemědělci nemohli vydělat)

• na černém trhu byla rýže dost drahá v dobách, kdy jí bylo málo; navíc Japonci poslali hodně domácí rýže do Ruska (v rámci nějaké mise)

• napadání obchodů a skladů, vlny rabování

• vláda povolala armádu, která měla proti hladovým obyvatelům zakročit

• nakonec přivezli rýži ze zahraničí a vrhli ji na trh

• zesílena cenzura novin

• po bouřích vláda padla (premiérem byl Terauči) a novým premiérem se r. 1918 stává Hara Kei/Takaši

po Harově nástupu (patřil k Seijúkai) dochází k uvolnění demokracie a rozšíření volebního práva (za něž se i demonstruje)