PN2D-semestrální práce-dp-2RO-LucieKlimešová

Poznatky výzkumných studií věnující se kvalitě profesního života praktických a všeobecných sester

Moon a Jang (2022) se ve své průřezové výzkumné studii zaměřili na problematiku faktorů, které ovlivňují kvalitu profesního života sester na jednotkách intenzivní péče (dále jen JIP). Výzkumná studie také věnovala velkou pozornost osobní rovině (odolnost sester), interpersonální rovině (spolupráce sestra-lékař) a organizačním faktorům. Soubor respondentů zahrnoval 171 sester z univerzitních nemocnic v Jižní Koreji. Na základě vyhodnoceného dotazníku ProQOL, bylo za pomocí tří subškál zjištěno, že sestry s vyšší odolností mají lepší schopnost zvládání stresujících situací a také prožívají větší radost ze své práce. Naopak bylo zjištěno, že u sester s nízkou odolností se zvyšuje riziko syndromu vyhoření. Taktéž rigidní
a přísné pracovní prostředí způsobuje frustraci a vyčerpaní. Autoři Moon a Jang (2022) na základě této studie závěrem doporučují pro zlepšení kvality profesního života sester zvýšit odolnost sester, tím že se poskytnou sestrám programy na zvládání stresu (arteterapie, fyzické aktivity aj.). Dále podpořit inovativní prvky pracovního prostředí, snížit pracovní zátěž, naslouchat potřebám sester a podporovat flexibilitu, respekt, nápady sester. Autoři korejské studie zdůrazňují, že je také vhodné vyhýbání se přehnaným pravidlům a tlakům na výkon sester, neboť zhoršují riziko vzniku syndromu vyhoření a sekundární traumatický stres.

Moon a Jang ve své průřezové výzkumné studii z roku 2022 doporučují další výzkum zaměřený na identifikaci dalších faktorů ovlivňujících sekundární traumatický stres, zejména
v kontextu pandemie COVID-19.

Další deskriptivní průřezová studie od autorek Burešové a Jarošové (2015) se zabývá zkoumáním kvality života a kvality pracovního života u sester pracujících v nemocnici Moravskoslezského kraje v České republice. Studie se zúčastnilo 188 respondentů, přičemž podmínkou pro účast byla minimálně roční praxe v nemocnici. Nástrojem pro sběr dat, byl opět použit ProQOL a doplnil ho standardizovaný dotazník Personal Well-being Index-Adult (dále jen PWI-A). Tato studie si klade za cíl zjistit, jak demografické údaje (věk, vzdělání, délka praxe, úvazek) a jejich profese, ovlivňují pracovní spokojenost a kvalitu života jedinců. Přitom tedy z výsledků studie vyplívá, že demografická data výrazně ovlivňují jak obecnou kvalitu života, tak kvalitu pracovního života. Nejvyšší kvalita života a vysoký pocit spokojenosti byly zaznamenány u sester s vyšším vzděláním. Vyšší průměrné hodnoty kvality života byly také zjištěny u jedinců s nižším pracovním úvazkem a kratší dobou praxe na současném pracovním místě. Na základě vyhodnocených subškál standardizovaného dotazníku ProQOL, bylo autorkami odhaleno, že valná většina sester (tj. 75 %) dosahovala pouze střední úrovně pocitu spokojenosti s profesním životem. U zbytku respondentů byla zjištěna vysoká úroveň pocitu spokojenosti s prací, přitom nejčastěji u sester na ambulancích. Střední riziko vzniku syndromu vyhoření bylo zaznamenáno u více než poloviny respondentů, a to zejména u sester z lůžkových oddělení. Střední riziko vzniku sekundárního traumatického stresu bylo vyhodnoceno taktéž
u více než poloviny respondentů (tj. 75 %). Autorky Burešová a Jarošová (2015), proto identifikovaly rozdíly v kvalitě života sester na základě jejich pracoviště (ambulance, lůžková oddělení, intenzivní péče aj.). Z výsledků vlastní výzkumné studie vyplývá, že celkové skóre kvality života je vyšší u sester pracujících v ambulancích, a naopak nejnižší skóre bylo zaznamenáno u sester na lůžkových odděleních. Autorky na základě uvedených výsledků studie avizují na management nemocnic k potřebě optimalizace pracovních podmínek a díky tomu k příznivému ovlivnění profesní i celkové kvality života sester.